„Když jdete do týmu, kde budete nejmladší, tak to asi není úplně lehké. Trochu jsem se toho bál, měl jsem respekt,“ přiznal Marek Vyroubal, který je odchovancem brněnské Sportovní akademie mládeže, ale od 15 let byl v USK Praha.
Pochvaluje si, jak ho opavští spoluhráči skvěle přijali. „Se všemi si rozumím,“ těší ho.
V Opavě zažívá pořádně tvrdý start sezony. Poté, co kvůli povodním museli odložit domácí zápas s Ústím nad Labem a vyhráli v Pardubicích 83:76, nyní v osmi dnech odehrají čtyři zápasy. Po ligové prohře s Nymburkem 75:94 a výhře v Severoevropské lize (ENBL) nad bulharským Plevenem 83:68 nastoupí zítra od 18. 00 v Brně a v sobotu od 18. 00 přivítají NH Ostrava.
„Do sezony jsme vletěli zostra. Na to, že nás přibrzdily povodně, se ale vymlouvat nebudeme. Tak to je a musíme bojovat,“ prohlásil Marek Vyroubal, který je v širším kádru reprezentace.
Coby nováčka vás hned v Opavě uvítaly povodně. Jak jste je prožíval?
S týmem. Pomáhali jsme klukům, spoluhráčům, které voda zaplavila, ale také v hale, abychom minimalizovali případné škody, i když následky asi budou fatální. Když projíždíte Opavou, je to vidět. Proto chci poděkovat fanouškům, kteří přišli ve velkém počtu na naše dosavadní domácí zápasy (2 062 v sobotu na Nymburk a 1 115 v pondělí na Pleven – pozn. red.). Je neuvěřitelné, že v této době jich dorazilo tolik, přestože musejí doma řešit spoustu věcí a mají hlavu plnou starostí.
Na parkovišti bláto, palubovka drží. Opavští basketbalisté se po povodních vrátili domů |
Vás voda nezasáhla?
Naštěstí bydlím v té šťastnější části města.
Projevily se povodně na vašem výkonu v úvodním utkání sezony s Nymburkem?
Trochu asi jo, ale nebudeme se na to vymlouvat. Každý v lize ví, že když chcete porazit Nymburk, musí se sejít více věcí. My však teď nejsme v takovém rozpoložení, abychom to dokázali.
Už jste s týmem sehraný?
Po basketbalové stránce si vše ještě sedá. Pozice rozehrávače je složitější v tom, že musíte najít souhru se všemi hráči, poznat, kdo co udělá v obraně, co v útoku. Na to zatím nejsem úplně zvyklý, ale máme na čem stavět. Bude to lepší a lepší.
Zdá se však, že budete častěji nastupovat na křídle než na pozici rozehrávače.
Asi to tak bude, ale my se na hřišti dokážeme nějakým způsobem poskládat, tolerance je vždy hodně důležitá. Kdo co zahraje, kdo vyveze balon, hodně spolu mluvíme. Jak už někde řekl Kuba Šiřina, letošní doplnění opavského týmu zapadlo do mozaiky. Všichni jsme šťastní, že máme dalšího hráče u míče, který může hrát clony na balon anebo tvořit pro ostatní hráče.
Co rozhodlo o vašem přestupu do Opavy?
Přišel čas... Být osm let v jednom klubu včetně mládeže je dost. Furt potkáváte stejné lidi, furt ta stejná hala, všechno. Po mentální stránce jsem už potřeboval změnu. USK samozřejmě sleduji a jsem moc rád, že svůj styl posunovat mladé hráče nahoru nemění. To je na tom týmu vidět. Opava byla asi to nejlepší, co mě v Česku mohlo potkat. Po těch letech v USK jsem rád, že mám českého trenéra, v šatně jsou hlavně Češi. A je tu i starší parta, což mi vyhovuje, protože vždycky jsem vyrůstal mezi staršími hráči.
Takže vám sedí i opavská cesta, kdy klub až na výjimky sází čistě na české basketbalisty?
Opravdu jsem spokojený. Navíc mám kolem sebe dva velmi dobré rozehrávače, mám se od Kuřky a Šíři (Radovana Kouřila a Jakuba Šiřiny) co učit, nabírat cenné zkušenosti. To mě může posouvat dál, což už v USK nebylo. Tam jsem měl minuty na hřišti už tak trochu zajištěné předem, hrál jsem třicet minut na zápas. Tady si svou pozici musím vybojovat.
Nevadí vám, že už nejste lídrem jako v USK, že neodehrajete tolik minut jako tam?
Chce to čas. Pro mě je změna dobrá i po mentální a fyzické stránce. Když chceme udržet tempo hry, hrát tolik zápasů – kromě domácí soutěže i ENBL, musíme mít širokou rotaci. Minutáž jednotlivých hráčů může být rozvržená jinak, než tomu bylo v Opavě minulou sezonu. Ta je dlouhá. Ostatně na konci té minulé už bylo ve čtvrtfinálové sérii s Ostravou vidět, že opavským hráčům trochu dochází dech. A to by se teď stát nemuselo.