Jenže místo věčných nářků na rostoucí konkurenci zahraničních hráček v soutěži a omezený rozpočet tady vsadili na dravé mládí, radikálně přeskupili svou soupisku a riskantní tah v podobě čerstvě nastartované spolupráce s basketbalovou akademií pražské Sparty se začal téměř ihned vyplácet. „Zatím těch změn určitě nelituju,“ říká také manažer karlovarských basketbalistek Roman Maleček v rozhovoru pro MF DNES.
Nelituju... není to trochu málo?
Na konkrétní hodnocení je ještě brzy, stále máme za sebou pouze polovinu základní části a to je hodně daleko. V tuhle chvíli můžu říct jen to, že výsledky jsou určitě nad očekávání a musím samozřejmě pochválit naši trenérku za velký kus práce, který s týmem udělala. Že se o nás píše jako o překvapení ligy, to mě samozřejmě těší, nejen proto, že se to píše, ale že naše výkony a výsledky jsou opravdu slušné. Jsou tam samozřejmě drobné výkyvy, ale dá se říct, že tak na pětasedmdesát procent jsem opravdu spokojený.
Renesance VarůTýmu s věkovým průměrem ani ne dvaceti let tiskne v nově postavené Hale pro míčové sporty u KV Areny svůj rukopis trenérka Marcela Krämer, po letech mají Karlovy Vary ve svém středu skutečného lídra v osobě kapitánky Dany Kušlitové a také opravdickou hvězdu na postu pivota, teprve sedmnáctiletá Julie Reisingerová je na čele téměř všech sledovaných statistik soutěže. |
Pokud se týmu daří, obvykle se mění plány.
Jasně, s jídlem roste chuť (smích). Zjišťujeme, že pokud jsou holky zdravé a připravené, můžeme s osmdesáti procenty týmů v lize směle soutěžit, takže si člověk občas řekne: mohlo by to být ještě o malinko lepší. Když jsme letos začínali, byl jediný základní cíl - hrát slušný basketbal, na který se dá koukat a když se zachráníme, tak to bude super.
A teď? Se záchranou by neměly být problémy. Co tahle play-off?
S naším věkovým průměrem se přece jen musíme držet trochu při zemi. Strakonice jako po nás druhý nejmladší tým soutěže nebo další mladé celky jako VŠ Praha nebo Žabiny mají dvě či tři velmi zkušené hráčky a ty my nemáme. Dana Kušlitová nebo Andrea Andělová do toho nejlepšího basketbalového věku teprve přicházejí. O to víc musíme s kádrem pracovat.
Když jsme u kádru. Letos po dlouhé době si na jeho šíři nemohou trenéři stěžovat, že?
Tak kádr sice není úplně nejužší, ale zasahuje také do extraligy juniorek a ženské první ligy, takže rozehraného toho máme opravdu hodně. Navíc musíme hrát dravě, tělo dostává zabrat a před koncem roku nám už trochu odchází zdraví. Zranila se nám v posledním utkání Andrea Andělová, zdravá úplně není ani Dana Kušlitová a problémy s pohybovým aparátem už má taky Julie Reisingerová.
Všechno opory týmu, v zápasech hodně vytěžované. Dokážete si představit v tuhle chvíli hru bez Dany Kušlitové?
Zastoupit Danu, zvlášť na jejím postu, to by pro nás opravdu nebylo lehké. Naše největší výhoda je, že všechny holky, co jdou na hřiště, chtějí strašně moc hrát. Bojují, jsou agresivní. Na druhou stranu nemáme až tolik hráček, které by byly bodově úspěšné a Dana je bodově velmi stálá, na rozdíl od minulých sezon. Nejsou tam takové ty výkyvy, kdy ve dvou zápasech je to na nule a pak dá najednou dvacet bodů. A pak zase nic... teď se drží. Třeba v Nymburku na ní bylo vidět, že noha ji opravdu hodně bolí, ale střelecky se dostala stejně na sedm, osm bodů a byla efektivní na doskoku.
Dana Kušlitová z Karlových Varů prochází nymburskou obranou.
Role kapitánky vzhledem k týmu taky o něco víc zavazuje. A motivuje.
Na Daně je vidět, že vyspěla i jako člověk. Cítí, že má kolem sebe mladé hráčky a musí vzít zodpovědnost daleko víc na sebe. A ona ji na sebe bere. Samozřejmě má pod košem Julču Reisingerovou, která stahuje pozornost na sebe a ona je tam pak volnější. Není klasický čtyřkový, či pětkový hráč, nemá 195 centimetrů a výška ji trochu limituje. Naše hra ale není založená jen na těchto dvou hráčkách, píše se o nich samozřejmě nejvíc, protože se taky nejvíc starají o body, ale pochválit musím i další holky, které tým táhnou. Zrovna tak můžeme mluvit třeba o Andree Andělové. Je to pořád hodně mladá dívka, v předešlých sezonách neodehrála zdaleka tolik minut jako teď. Osm nebo pětadvacet minut strávených na palubovce a táhnout tým ještě bodově, to už je velký rozdíl. Čekám, že její bodový příděl půjde ještě nahoru.
Co vaše dcera Karolína, nedělá vám problém ji před ostatními pochválit?
Proč? Ať jsem nebo nejsem její tatík, post rozehrávačky je pro tým strašně důležitý. Někdo musí vzít balon, zadriblovat, dát hře směr, posunout ji směrem dopředu a to ona zkrátka umí. Spolu se skvělou obrannou hrou. V Nymburku proti ní hrály Bortelová s Bartákovou (odchovankyně Sokolova, která hrávala basketbal také v Karlových Varech). To jsou obě reprezentantky, které toho už dost odehrály a na Kajdě bylo vidět, že je s nimi po půlce soutěže už souměřitelná, z toho jsem měl ohromnou radost.
Hodně prostoru na palubovce dostává také Hana Šmídková, v průměru přes dvacet minut.
Přivedli jsme ji jako druhou z těch relativně zkušenějších hráček a přiznávám, že od ní bych čekal malinko víc. Je na ní vidět, že loňská sezona nebyla pro ni úplně fajn a teď se po ní chce, aby vyrostla a stala se lídrem týmu, to ale bude ještě asi chvilku trvat.
Manažer basketbalistek Karlových Varů Roman Maleček
To určitě neplatí o Julii Reisingerové, nastupující hvězdě nejen vašeho týmu, ale vlastně také celé ligy, jejímž statistikám kraluje. To pro sedmnáctiletou dívku je asi pořádný nápor na hlavu.
Teď jí bylo osmnáct, maturovat ale bude až příští rok... není to samozřejmě jednoduché a bude jen na ní, jak si to v hlavě srovná. Všechen ten mediální tlak, zájem soupeřů, mám z toho trochu obavy. Má talent, je opravdu hodně šikovná, co si budeme povídat, může být úspěšná, musí se ale ještě hodně dlouho rozvíjet, je tam pořád co zlepšovat. Pořád to není hráčka, která na tréninku bude dvě hodiny nacvičovat signály, musí na sobě pořád ještě pracovat taky individuálně. Pokud tohle všechno zvládne, věřím, že i v příštím roce by u nás mohla mít své místo a posune se basketbalově ještě o kus výš. U nás teď dostává ohromnou šanci být playerem týmu, na kterého se všechno váže. Jinde to takhle být nemusí, doufám, že to Julča chápe a srovná se s tím.
Přesto se řada hráček v mladém věku rozhodne raději zariskovat a pak jsou sice ve špičkovém týmu, ale vysedávají jen na lavičce.
Samozřejmě, pokud se top tým u nás v České republice rozhodne ji získat a nabídne podmínky, které my nejsme schopní zajistit a ona na ně kývne sama nebo prostřednictvím rodičů, s tím my nemůžeme nic udělat. Smlouvu sice nějakou máme, ta samozřejmě ale nezavazuje k tomu, že nemůže odejít někam jinam. Doufám jenom, že Julča ví, co všechno kolem ní tým dělá, protože ten skok je opravdu ohromný a ono je něco jiného být výborná v kadetkách nebo juniorkách a něco jiného v ženách. A nejen v jedné sezoně, ale v několika po sobě.
V minulých letech jste touhle dobou pravidelně skautoval na dálku hráčky a vyhlížel posily pro váš tým. Přiznejte, nechybí vám to?
Ani moc ne, vlastně to sleduju pořád (smích). Člověk musí mít přehled, v Čechách ve druhé polovině sezony nenajdete moc hráček, které by týmu byly v případě potřeby okamžitě platné. Najdete možná pár talentů, které vám vypomůžou s nějakou tou minutáží, ale určitě tu není volná hráčka, o které si řekneme: tak, teď přijde a odehraje nám stabilně dvacet minut a dá dvanáct bodů. Proto se sleduje i zahraničí. Stát se může cokoli a pokud letos nakukujeme do play-off a mohli bychom si ho zahrát, potřebujeme udržet v týmu určitou kvalitu.
Julia Reisingerová
Karolína Malečková
Marcela Krämer
Je tady v současné době nějaký příchod směrem do karlovarské kabiny aktuální?
Musím to zaklepat, žádné super vážné zranění jsme zatím neměli a doufám, že všechny holky se během Vánoc dají úplně do kupy. Mluvili jsme o tom s trenérkou, máme tady řadu hráček, které potřebují dostávat svou minutáž a nepotřebujeme zrovna teď sahat někam ven. Nabízejí se sice určité alternativy tady v Čechách. Díky tomu jak hrajeme, co předvádíme, se nám ozývají další mladé hráčky, které by to u nás rády vyzkoušely, do týmu ale zatím nechceme zasahovat. Takže zaplaťpámbu můžu brousit na internetu, ale bez nějakého konkrétního účelu.
Že se vám daří, je vidět i na vašich návštěvách na utkáních.
Jsem rád, že návštěvnost se v nové hale zvedla. Rád bych všem za klub popřál krásné svátky a doufám, že v příštím roce na nás bude chodit ještě víc lidí, protože na mladý, hezký a bojovný tým je radost se koukat (usměje se). Že se o nás píše jako o překvapení ligy, to mě samozřejmě těší. Výsledky jsou určitě nad očekávání a musím samozřejmě pochválit naši trenérku za velký kus práce, který s týmem udělala.
