Vlastně z ní basketbalistka málem ani nebyla. Jako správná Seveřanka nejprve proháněla po minnesotských jezerech puk. Když jí však v páté třídě vyzvala kamarádka, aby doplnila školní basketbalový tým, Lindsay neváhala a místo bruslí obula tenisky.
Oranžový míč už energická rozehrávačka nepustila z ruky. Něco z hokeje jí však zůstalo. Tvrdá a dravá hra. Urputný tah na bránu výborně uplatnila při svých četných agresivních nájezdech.
Svou jedinečnost začala projevovat už v sedmé třídě. „Najednou jsme museli do tělocvičny nosit více laviček, aby si lidé měli kam sednout. Všichni ji chtěli vidět hrát,“ vypráví její bývalý trenér Andy Rostberg a dodává: „Na holčičí tým se chodilo dívat vice lidí než na naše kluky. A to je co říct.“
Jak skvělá a výjimečná hráčka Whalenová opravdu je, se ukázalo v univerzitní NCAA. Zůstala věrná své domovině a vybrala si University of Minnesota.
Škola sídlící v Minneapolis se tehdy potácela na dně prestižní konference BIG 10 a na domácí zápasy se chodilo dívat něco málo přes tisíc diváků. Pod taktovkou 175 centimetrů vysoké rozehrávačky se ovšem Golden Gophers poprvé a zatím i naposled probojovaly do Final Four univerzitního turnaje a návštěvnost se vyšplhala na průměr 9866 diváků.
Během posledního ročníku byla Whalenová nucena vynechat šest týdnů kvůli zlomenině dvou kostí pravé ruky, avšak stihla se vrátit těsně před začátkem turnaje a svůj comeback podtrhla 31 body.
V historických tabulkách své školy dlouho držela rekord v počtu nastřílených bodů, ten sice v roce 2016 překonala Rachel Banhamová, Whalenová se ovšem i nadále nachází na předních příčkách ve většině kategorií. Kariérní průměr 20,2 bodu ji řadí na druhé místo, druhá pozice jí patří i v asistencích.
V roce 2005 byl její dres s číslem 13 vyřazen a je vyvěšen v univerzitní aréně.
Bylo jasné, že Whalenovou čeká přesun do WNBA. Obrovský zájem měly Minnesota Lynx, v draftu si ale vybíraly až jako šesté. Šance, že by Lindsay byla stále k mání, se téměř rovnala nule. To se potvrdilo, na čísle čtyři po ní sáhl Connecticut Sun. A byl to dobrý tah.
Jako nováček dovedla tým do finále WNBA, to stejné se jí podařilo i druhý rok a ve své třetí sezoně už kralovala lize v asistencích.
Ačkoliv Whalenová nikdy nebyla hlasitým lídrem a byla známá tím, že si po většinu času udržovala „poker face“, uměla si od začátku zjednat respekt.
Mike Thibault, někdejší trenér Sun, se podělil o historku z její první sezony v WNBA: „Jedna naše zkušená hráčka štěkla po Lindsay že ,tady potřebuju míč.’ Lindsay zastavila trénink a řekla ,Sklapni. Rozehrávačka jsem já. Nemůžu vás všechny udělat šťastnými ve stejný čas. Postarám se o to, abys ten míč dostala, až bude tvůj čas.’ Všechny hráčky zkameněly a nic neřekly. Pokračovalo se v tréninku.“
Po šesti letech v Connecticutu ji díky výměně konečně získaly Minnesota Lynx, Whalenová si tehdy návrat domů vyžádala, aby byla blíže rodině. Ale byl to dobrý tah i po basketbalové stránce.
O rok později klub draftoval superstar Mayu Mooreovou a Minnesota se okamžitě radovala z titulu. Whalenová opět vedla v asistencích na zápas a byla zvolena do nejlepší pětky WNBA.
Svůj tým dovedla ještě k dalším třem titulům, naposledy loni. Šestkrát si zahrála Utkání hvězd WNBA a nesmazatelně se zapsala do historie. V roce 2016 byla zvolena mezi dvacet nejlepších hráček, které si kdy v WNBA zahrály.
Whalenová během své kariéry zářila i na evropských palubovkách a v dresu národního týmu. Své první dvě sezony v Evropě strávila v ruském Jekatěrinburgu, v roce 2007 putovala na pět let do ZVVZ USK Praha, kde patřila k oporám týmu a podílela se na zisku třech ligových titulů.
Tichá tahounka v tuzemské lize dominovala, v Eurolize prakticky sama zařídila několik cenných výher, ale na výraznější euroligové úspěchy nedosáhla. Jak se ukázalo, Pražanky potřebovaly spíše jižanský elán španělské legendy Laiy Palauové; až s ní prorazily mezi kontinentální elitu.
Čeští fanoušci si budou Whalenovou pamatovat také z finále mistrovství světa v roce 2010, které se odehrálo v Karlových Varech. Při své reprezentační premiéře tehdy pomáhala výběru Spojených států ke zlaté medaili, to stejné se jí povedlo i o čtyři roky později. Na kontě má i dvě olympijské zlaté.
Letos už se Whalenová - na rozdíl od věčné rivaly Sue Birdové - o další úspěch s americkým výběrem snažit nebude. Její kariéra nabrala nový směr v dubnu, když přijala místo hlavní trenérky ženského basketbalového týmu na „své“ University of Minnesota.
Pro mnohé to bylo překvapení, třeba proto, že Whalenová byla stále profesionálkou v Minnesota Lynx. A nikdo před ní se nepokusil vybalancovat práci hráčky a univerzitní trenérky.
„Neskutečně se těším. Naučila jsem se toho spoustu od skvělých hráček a trenérů a teď mám šanci předat do dál. Na tuto univerzitu mám mnoho vzpomínek a nemůžu se dočkat, až jich bude ještě víc,“ řekla ke svému jmenování Whalenová.
V srpnu pak hvězdná rozehrávačka oznámila očekávané: že po skončení sezony svou hráčskou kariéru uzavře. „Chtěla bych poděkovat celé WNBA, hlavně týmům Connecticut Sun a Minnesota Lynx, jelikož mi po celé ty roky věřily. Těším se na další kapitolu svého života a přeji všem hráčkám a realizačnímu týmu Minnesoty jen to nejlepší,“ napsala.
NEWS: #Lynx Guard @Lindsay_13 Announces Her Retirement From The @WNBA Effective at the Conclusion of the 2018 Season. Full release below: pic.twitter.com/a4pkIWc5aq
— Lynx PR (@Lynx_PR) 13. srpna 2018
Ligu opustila s třetím nejvyšším počtem asistencí, když jich nastřádala 2 337. Na kontě má 322 vyhraných zápasů základní části, což z Whalenové dělá nejúspěšnější hráčku celé WNBA.
K její bohaté kariéře ji poblahopřál i LeBron James.
CONGRATULATIONS @Lindsay_13 on a helleva career!! Makes all the sense in the world now why your last name starts with ‘W’. Lindsay Wins https://t.co/fWo4TTAAKI
— LeBron James (@KingJames) 13. srpna 2018
Cheryl Reeveová, hlavní koučka Lynx, popisuje setkání s Whalenovou jako šťastné. „Bylo to výjimečné. Takový vztah vybudujete jen jednou za život,“ řekla na tiskové konferenci, když si osušila oči. Emoce ji přemohly hned do příchodu do místnosti.
O tom, že hráčská kariéra Lindsay Whalenové byla splněným snem, není pochyb. O vítězství bude bojovat nadále, tentokrát už bez nasazení vlastního těla.
Lindsay Whalenová z Minnesota Lynx upozorňuje svou trenérku Cheryl Reeveovou.
Pokusí se získat svůj první titul v NCAA.
Rady Whalenové si k srdci už nyní bere bývalá pivotka brněnských Žabin a juniorská reprezentantka Barbora Tomancová. Po průlomové sezoně v české lize nastoupila devatenáctiletá naděje v Minnesotě do prvního vysokoškolského ročníku.
