Wilkens je jednou z pěti basketbalových osobností, které byly uvedeny do Síně slávy v kategorii hráč (v roce 1989) i trenér (1998). Vstoupil do ní dokonce i potřetí, a to před 25 lety jako člen zlatého olympijského týmu z her v Barceloně. V roce 1992 byl asistentem u hvězdného výběru Američanů, o čtyři roky později v Atlantě už hlavním koučem.
Rozesmutnil Clintona, nepoznal Garnetta, debutoval proti Jordanovi. Zídkův rok 1995 |
„Ovlivnil životy nesčetně mladých lidí i generací hráčů a trenérů, kteří považovali Lennyho nejen za skvělého spoluhráče nebo trenéra, ale také za výjimečného mentora,“ řekl komisionář NBA Adam Silver k bývalému rozehrávači, jenž strávil v lize 15 sezon v dresech St. Louis, Seattlu, Clevelandu a Portlandu. Dvakrát se stal nejlepším nahrávačem NBA.
 |
Trenérem byl mezi lety 1969 až 2005 u týmů Trail Blazers, Cavaliers, Atlanty Hawks, Toronta Raptors a New York Knicks. Když s koučováním končil, držel s 1332 výhrami v základní části rekord. Později ho překonali Don Nelson (1335) a Gregg Popovich (1390).
Do Síně slávy byli vedle Wilkense uvedeni jako hráč i kouč také John Wooden, Bill Sharman, Tom Heinsohn a Bill Russell.
