Ale po roce je všechno jinak. Temperamentní rozehrávačka, která proslula neuvěřitelnými přihrávkami a agresivní obranou, nakonec řekla důchodu ne. Nejdřív se vrátila do Euroligy v dresu francouzského Bourges a teď už zase šéfuje španělské reprezentaci při mistrovství světa na Tenerife.
I v 39 letech válí.
Svůj první konec přitom oznamovala už v březnu 2017. Loučila se v českém velkoklubu ZVVZ USK Praha, nechtěla pokračovat v reprezentaci. Malovala si, jak bude trénovat děti.
„Po této sezoně skončím v USK i v národním týmu,“ nechala se tenkrát slyšet. „Nejtěžší rozhodnutí pro mě bylo ohledně reprezentace. Jsem její součástí několik let a chtěla jsem skončit dřív, ale pokaždé mě trenéři přemluvili. Letos to bude zvláštní, jelikož v Praze zůstanu déle kvůli mistrovství Evropy. Taková prodloužená sezona,“ dodala.
Do pražského klubu přišla v létě 2013 a hru USK dirigovala čtyři ročníky. V tom druhém dovedla pražský tým k senzačnímu vítězství v Eurolize, navíc před očima diváků v hale Královka.
„Jednoznačně můj nejkouzelnější úspěch. Hrálo se doma a nic se od nás nečekalo. Splnily jsme svou práci, na to jsme byly hrdé,“ vzpomíná na Final Four, ve kterém se před USK musel sklonit i gigant Jekatěrinburg.
Při loňském červnovém loučení s reprezentací už ale věděla, že s basketem pokračuje. Chtěla si vyzkoušet angažmá v Austrálii. Na její místo pražský tým přivedl mladou Leticii Romerovou, která by v budoucnu měla převzít otěže španělské reprezentace.
Toho si je vědoma i Palauová. „Je velmi talentovaná, zatím ale v reprezentaci nedostává tolik příležitostí, jelikož máme zkušené hráčky. Ona je velmi chytrá, má skvělý přehled na hřišti. Není rozehrávačka ze staré školy jako já, ale až získá zkušenosti, povede bez problémů tým,“ řekla zkušená Katalánka na adresu mladé rodačky z Kanárských ostrovů.
Ačkoliv si Romerová už zahrála na olympiádě i loňském EuroBasketu, do finální dvanáctky na mistrovství světa se letos nevešla. I kvůli tomu, že si svůj odchod rozmyslela její mentorka Palauová...
Návrat však dává logiku. Palauová má na kontě celkem sedm medailí z mistrovství Evropy, dvě z mistrovství světa a také stříbro z olympijských her v Riu. Minulý rok se mohla s reprezentačním dresem rozloučit na absolutním vrcholu - zlatou trofejí pro šampionky EuroBasketu odehraném, jak sama říká, v její druhé domovině.
Laia Palauová po posledním euroligovém utkání za USK Praha
Pokud ale něco mělo šanci trumfnout Prahu, byl to šampionát v rodném Španělsku. A tak neodolala a rozhodla se, že červený dres s číslem 9 ještě oblékne.
O loňském kádru Španělska se mluvilo jako o nejsilnějším týmu španělské historie. Ale letos není šance na zlatou rozlučku úplně reálná. Spíš se útočí na stříbro s chutí zlata.
„Na olympijských hrách v Riu jsme prohrály jen s Američankami, byl to neskutečný zážitek,“ popisuje jedno nedávné stříbro. Spojené státy by také letos mohly Španělky vyzvat ve finále, dříve se oba týmy potkat nemohou.
Španělsko ve skupině porazilo Japonsko i Portoriko, nezvládlo ale utkání s Belgií (možná se však jednalo o taktickou variantu, jak se vyhnout Američankám před finále). Ve středečním osmifinále si Španělky musely postup vybojovat proti Senegalu.
Palauová zatím zapisuje v průměru 5,8 bodu, 2,8 doskoku a 5,5 asistence za dvacet minut hry. A že neubylo ani jejího temperamentu, se ukázalo již ve zmíněném zápase proti Belgii, ve kterém obdržela technickou chybu.
