Pochází z Pardubic, ale snoubenku má v Plzni. Daleké dojíždění z Braunschweigu už absolvovat nemusí, nedávným přesunem do Würzburgu si štreky na západ Čech zkrátil o 200 kilometrů.
„Po Německu se cestuje dobře, všude máte dálnice, jede to. U přítelkyně můžu být za dvě a půl hodiny, což je super,“ těší stálici národního týmu.
Takže jezdíte na návštěvu častěji?
Za měsíc a půl, co jsem ve Würzburgu, jsem do Plzně vyrazil už třikrát.
Národní tým čeká kvalifikace na MSV pátek 11. listopadu se čeští basketbalisté střetnou v Pardubicích od 18.15 s Černou Horou (online reportáž ZDE). Pro zachování reálné naděje na postup na mistrovství světa potřebují zvítězit. V pondělí 14. listopadu pak v Szombathely (18.00) vyzvou domácí Maďarsko. Čechům chybí opory Jan Veselý s Tomášem Satoranským, kteří si plní své euroligové povinnosti v dresu Barcelony, či zranění Jaromír Bohačík (Bamberg), Ondřej Sehnal (Braunschweig), James Kárník (Ženeva), David Jelínek (Murcía) nebo Patrik Auda (Jokohama). |
Bydlení ve Würzburgu vám sedí?
Je to jiné. V Braunschweigu jsem bydlel přímo ve městě, zato teď jsme všichni spíš na okraji. Ale je to v pohodě. Jedinou nevýhodou je, že do haly vám to trvá autem dvacet minut. Würzburg jako takový je krásný, z týmů v lize patří tohle město mezi nejhezčí. Uprostřed máte historický most, trochu vypadá jako ten Karlův. Na něm si dáte dobré víno.
Blízko jste to měl i na Oktoberfest...
Jenže nebyl čas. Byl jsem rád, že jsem stihl poznat město a okolí. Na delší výlety po Německu zatím nedošlo.
Polepšil jste si oproti Braunschweigu po herní stránce?
Tam jsem byl na své pozici jedničkou, tady nejsem. Hrajeme jiným stylem a upřímně přiznávám, že mi úplně nesedí.
V čem?
Máme hru více založenou na přechodu jeden na jednoho. Když nevyjde první clona, tak roztahujeme hru a někdo to zkouší sám. Koukal jsem, že v asistencích jsme v lize poslední. Tohle není můj styl. I já dokážu zvládnout jeden proti jednomu, ale když to má být základem naší hry? To já nepotřebuju. Vyznávám týmovou hru. Někdy je to vidět víc, někdy míň, ale je to jiné.
Nedostáváte své trojkařské pozice, z nichž vám to tam padalo na EuroBasketu?
Je to tak. Hned v prvním zápase jsem dal deset bodů, aniž bych proměnil trojku. Ondra Sehnal (bývalý spoluhráč z Braunschweigu) mi okamžitě psal, že to bylo snad poprvé v životě, co se mi něco takového přihodilo. Byl jsem zvyklý na něco úplně jiného. Musím se hodně přizpůsobovat.
Jak?
V Braunschweigu jsme se víc hledali, víc jsme o sobě věděli, navíc jsem tam měl právě Ondru, který o mně prostě věděl. Když jsem byl vteřinu volný, hned na mě letěla přihrávka a střílel jsem. Tady je to trošku složitější.
Pivot Martin Peterka smečuje během tréninku reprezentace v poděbradské sportovní hale.
Navíc vás přibrzdil otřes mozku.
Zranil jsem se asi před čtrnácti dny. Hráli jsme pohár doma s Oldenburgem. Po minutě a půl, co jsem vyběhl na hřiště, jsem skákal po míči na zem a dopadl spoluhráči na koleno. Hlava mi cukla dozadu, odešel jsem do šatny. Zkoušel jsem se ještě rozběhnout, ale hlava mě bolela, tak mi doktor zakázal návrat. Šel jsem na vyšetření, které odhalilo právě lehký otřes mozku.
Takže jste dostal volno?
Týden jsem netrénoval. První dny mě hlava bolela, ještě horší byl krk. Ten cítím možná ještě teď.
Tušil jste při příchodu do Würzburgu vůbec, že s vámi nepočítají do základní sestavy?
Dohodli jsme se až těsně před zářijovým EuroBasketem. Věděl jsem, že jednoho pivota na mou pozici už mají. Předpokládal jsem, že bude jedničkou. S Würzburgem jsem byl v kontaktu už na začátku léta, dostal jsem štědrou nabídku, ale nelíbilo se jim, že bych vyrazil reprezentovat. Mají nový tým a trenér chtěl všechny pospolu hned od začátku přípravy. Ale já na repre být chtěl, takže jsme spolu přestali na chvíli mluvit.
Nová sezona Martina Peterkyligové statistiky za Würzburg Baskets
|
Přesto jste nakonec podepsal.
Po čase se ozvali znovu. Nabídka už byla jiná, byť pořád slušná. Vedení mi říkalo, že by přesně hráče mého typu potřebovalo a že budeme mít ambice na play off. Lákalo mě to z basketbalového hlediska, navíc z Bavorska je to do Čech blízko a v Německu už to znám. Takže jsem ji přijal.
Litujete?
Ne. Byl bych rád, kdyby bylo spoustu věcí jinak, ale je to přinejmenším dobrá škola. Máme tvrdé tréninky, podobného trenéra jsem ještě nezažil. Sašo Filipovski, Makedono-Slovinec. Máme hodinové video po zápase, z toho on dvacet minut povídá o basketu a zbylých čtyřicet o životě.
Je lidštější než ostatní koučové?
Trénoval i ve známějších týmech a basketu rozumí, to poznáte hned. Jenže... Občas vám přijde, že mluví až moc. Někdy je fajn hráče namotivovat, říct něco jiného, ale v tomhle týmu se to úplně s pochopením nesetkalo.
Pokračovaní v Braunschweigu ve hře nebylo?
Po sezoně jsme spolu ještě jednali, nicméně to nedopadlo. Hlavně z jejich strany. Já tomu byl otevřený, v Braunschweigu jsem se cítil dobře, navíc jsem tam měl Ondru.
Jiné možnosti nebyly?
Něco proběhlo.
Aspoň si můžete užít vypjaté zápasy s Bambergem, úhlavním rivalem.
Jsou k nám nejblíž. Würzburg je porazil v přípravě asi o dvacet bodů, to jsem tam ale já nebyl a v Bambergu zase ještě chyběl Jaromír Bohačík. Rivalita je tam znát.
Těšíte se na české derby?
Určitě! Už jsme jedno takové měli s Braunschweigem, ale s Ondrou jsme moc minut neodehráli, nedali jsme moc bodů. Na hřišti jsme si to proti sobě tolik neužili.
Jaké bylo vrátit se do haly, kterou tak dobře znáte?
Divné. Hala je tam ale pěkná, lidi fandili. Když jsem vyběhl, pár fanoušků mi zatleskalo. Nepískal nikdo. (úsměv)
Zato Würzburg pořád poznáváte. Je v týmu cítit odkaz Dirka Nowitzkého, nejslavnějšího odchovance?
Jednoznačně. V tréninkové hale najdete ohromnou fotku Dirka i Maxiho Klebera (hráče Dallasu Mavericks), dalšího rodáka z Würzburgu. Prý je možnost, že se tihle dva budou v budoucnu i v klubu nějakým způsobem angažovat. Zatím to ale není jako třeba v Braunschweigu, který vlastní Dennis Schröder (basketbalista Los Angeles Lakers).
Nowitzki na návštěvy nechodí?
Ne, zatím jsem ho neviděl. Ale v klubu jeho jméno tak nějak vnímáte.
Během EuroBasketu, jehož vyřazovací část hostilo Německo, se před ním musel člověk téměř schovávat...
Byl hodně aktivní, dělal spoustu reklam. Basket miluje.
Vy k němu máte vztah?
No jasně. Pamatuju si, jak s Dallasem vyhrál titul. Byl neskutečný! Beru ho jako nejlepšího Evropana, co kdy v NBA hrál. Třeba ho v budoucnu někdo z těch současných přeskočí, ale zatím nikdo lepší nebyl.
Když ve Würzburgu začínal, měl speciální přípravu. Musel hrát na saxofon.
Fakt jo? Tak k tomu jsme se zatím nedopracovali. Zatím mě nikdo hrát nenutí. Každopádně tréninkové centrum máme super, hned vedle haly je velká posilovna. Zázemí je skvělé.
