Vše začne 11. až 21. listopadu předkvalifikací na olympiádu 2020 v Tokiu (24. července až 9. srpna bude finálový turnaj hrát celkem 12 týmů).
Regionálně zaměřené turnaje odehrají národní týmy z Afriky (jeden turnaj, šest účastníků s dvěma postupujícími), Ameriky (dva turnaje, celkem osm týmů a čtyři postupující) a Asie s Oceánií (dva turnaje, celkem osm týmů a čtyři postupující). Pro deset týmů odsud povede cesta na jeden ze čtyř celosvětových kvalifikačních podniků, jež se odehrají 3. až 13. února 2020.
V Evropě bude vše jinak. Jelikož bude v běhu i kvalifikace o EuroBasket 2021 (v termínech listopadu 2019, listopadu 2020 a února 2021), reprezentace se olympijským předkvalifikacím vyhnou a šest nejlepších týmů z EuroBasketu 2019 bude přímo nasazeno do hlavních kvalifikačních turnajů (únor 2020).
Do čtyř globálních olympijských kvalifikačních podniků tak celkem postoupí 16 celků, přičemž tři nejlepší z každé akce proniknou na samotnou olympiádu.
Stejný systém bude fungovat i v rámci kvalifikace na mistrovství světa 2022, které má mít rovněž jen dvanáct účastníků.
Pět regionálních předkvalifikací v Africe, Americe a Asii s Oceánií proběhnou v listopadu 2021 (8.-18.) a deset týmů z nich postoupí na jeden ze čtyř velkých kvalifikačních turnajů hraných v únoru 2022 (31. ledna až 10. února). V Evropě se do nich kvalifikuje opět šest týmů z EuroBasketu, tentokrát z toho v roce 2021.
Všechny kontinentální šampionáty budou mít své vlastní kvalifikace. V Evropě, kde se už nyní kvalifikace hrají, vypuknou boje o EuroBasket 2021 již v listopadu 2019.
Kde nastaly hlavní změny?
Kvalifikace na mistrovství světa dosud probíhala prostřednictvím kontinentálních šampionátů, nyní ale budou stejně jako u mužů speciální kvalifikace. Konečné umístění na mistrovstvích Afriky, Asie-Oceánie a Ameriky rozhodnou o účastnících předkvalifikací pro olympiádu a MS. Novinkou budou i čtyři celosvětové kvalifikační turnaje o olympiádu a MS.
Smyslem změn je podle Mezinárodní basketbalové federace FIBA, aby kontinentální šampionáty byly víceméně uzavřenými akcemi a na jejich základě se nepostupovalo rovnou na další velké akce. V Evropě se však prostor pro tuto úpravu najít nepodařilo.
Součástí změn je pořádání většího počtu domácích zápasů nebo i celých kvalifikačních turnajů v jednotlivých zemích, a to i během roku. FIBA si od tohoto kroku slibuje propagaci ženského basketbalu obecně.
