Střední rozehrávač, který v pondělí dovedl Phoenix do finále Západní konference NBA, navíc působí dojmem, jako by do pyšné zámořské ligy spadl z jiné planety.
Když nedávno podruhé za sebou převzal cenu pro nejlepšího hráče nejlepší soutěže světa, dostal otázku, co se mu honí hlavou při pohledu na všechna ta slavná jména na trofeji. Nash odpovědí udivil: „Připadá mi, že tam to moje nepatří.“
V říši často nabubřelých hvězd ta skromnost, a to není předstíraná, září snad ještě víc než Nashovy výkony. Právě díky své povaze je ale nejspíš tenhle 32letý chlapík s věčně mastnými vlasy tak výjimečný i na hřišti.
Sbírání vlastních bodů, hra na vlastní triko? S tímhle na Nashe nechoďte, u něj budou vždycky první přihrávky. V těch nemá v NBA konkurenci. „Snažím se být co nejlepším spoluhráčem pro své spoluhráče,“ vykládá Nash. To z něj dělá basketbalistu, který ční nad ostatními. Hráče, který ty okolo sebe činí lepšími.
Právě tímhle klišé bývá cena pro nejužitečnějšího muže ligy uváděna. Jenže co jiného byste chtěli říct, když si letos hned sedm basketbalistů Phoenixu pod vedením Nashe vytvořilo sezonní střelecké rekordy?
Steve Nash, to je zkrátka superhvězda, na níž byste to nepoznali. Ale také kamarád Jiřího Welsche, kterého pozval na charitativní akci do Vancouveru. „Ještě nevím, jestli tam poletím, je to dost daleko. Ale je to velká pocta,“ cení si Welsch.