„Neříkám, že bych nemohla hrát, já si ale o desetiletí v nejvyšší české lize řekla, že mi to stačí,“ má připravenou odpověď na neustále se opakující otázku novinářů i klubových trenérů, zda by KP TANY Brno nebylo i ve středu od 17 hodin v Antalyi s tamním BSB Toroslar BC při třetím utkání Eurocupu silnější.
„Slyším to pořád, ale odolávám. Chodím si zahrát první ligu za náš B tým. Nepotřebuji se už dál mordovat,“ odmítá návrat do hráčské kariéry. „Už loni to byla spousta drobností, které se nastřádaly, a já toho měla dost. Neměla jsem už z toho vrcholového kolotoče radost,“ vrací se ke svým slovům, se kterými se v červenci rozloučila s aktivní kariérou.
Jednosměrný provoz. V Brně se přestupuje do Králova Pole. Kvůli šancím i klidu |
Z palubovky ale pracovně neodešla ani na okamžik, hned po konci hráčské smlouvy se hlásila coby trenérka a role se ji velice snadno dostala pod kůži. „Holky jsou unavené? Tak dáme jen nějaké protahovačky,“ přikývne s nesmělým úsměvem při plánování bezprostředního programu týmu před zápasem, který může tým při deváté účasti v evropské druhé nejprestižnější soutěži konečně posunout do vyřazovací části.
Absolventka magisterského oboru Kondiční trénink a aplikovaná kineziologie ví, jaké to je projíždět se na kolotoči evropských pohárů s českou ligou, vždyť ještě loni v dresu Žabin zapisovala v průměru dvanáct minut na zápas.
„Ze školy jsem asi dva roky a abych pravdu řekla, tak byť vám to dá základ, v praxi to funguje často trochu jinak. Čerpám ale z hráčské praxe, co jsem cítila u sebe a okoukala od ostatních. Informace okolo si člověk stejně shání sám. Bylo to v začátku dost těžké, udělat si vlastní koncept přípravy a tréninků a stále je to pro mě složité,“ popisuje Šoukalová.
V přípravě se snaží vycházet z moderního pojetí kondičních cvičení. „Já celý život měla jednoho kondičního trenéra, který by asi zapadl do kategorie ‚moderního kondičáka‘. Nevím tedy, co se míní, když někdo občas mluví o staré škole kondičního tréninku. Asi se dělají obecnější cviky, já se snažím víc klást důraz na pohyby typické pro basketbal. Dřív také nebyly moderní techniky sledující pohyb hráče, jestli něco nepřetěžuje. Dnes se toto sleduje a snažíme se s tím pracovat,“ nechává nahlédnout pod pokličku mladá trenérka.
S adaptací na novou životní etapu jí královopolské basketbalistky zatím pomáhají. „Naštěstí mě holky rychle přijaly. Jsou milé a dokonce mě zatím i poslouchají. Nikdo zatím nic nenamítá, neslyším remcání při tréninku. Za to jsem ráda. Ono je to celé podpořené týmovou mentalitou tady. Holky jsou všechny Češky, věkově jsou si blízké, znají se a není tam nikdo, kdo by vystupoval jako hvězda. Jde to pak cítit v týmové komunikaci a snad to jde také vidět na výsledcích,“ libuje si bývalá křídelnice.
Na pozici týmové vrby si však po třech měsících s týmem ještě netroufá. „Ten týmový důvěrník je tu masér. Lukáš je s týmem dlouho, holky si zajdou na masáž, sejdou se u toho u něj, proberou si své,“ pozoruje týmovou dynamiku.
Basketbalistky KP TANY Brno po uspokojivém výsledku
Na své kariérně první působiště v roli kouče zatím Šoukalová nemůže najít špatného slova, byť je u městského rivala, kterého měla ještě na jaře jako laťku, kterou bylo třeba překonat, aby byla sezona považovaná za úspěšnou.
„Já mám moc ráda Brno, nechtělo se mi opouštět a prostě jsem jenom hledala možnost pokračovat. Mezi realizačními týmy ani hráčkami žádná řevnivost není, to necháváme na vedeních a majitelích.“
Ani v nedávném derby tak Šoukalová nebyla personou non grata. „Neslyšela jsem, že bych byla přeběhlice. A jsem v knize Třicet let s Žabinami, tak mě snad ani vymazat z historie nemůžou,“ směje se.
Žabiny ve středu na své palubovce brněnské haly Rosnička od 18 hodin ve stejné soutěži přivítají francouzský tým Flammes Carolo z Charleville-Mézieres.
