Lakers zvolili k vyřazení dresů s čísly 8 a 24 utkání proti úřadujícím šampionům Golden State Warriors. Byla to dobrá volba. Samozřejmě vyprodáno, ceny lístků se šplhaly až k sedmi stům dolarů a hala Staples Center byla našlapaná celebritami ze světa sportu i šoubyznysu.
Přesto je v té volbě soupeře skryta jistá ironie. Bryant byl a bude považován za extrémně soutěživého člověka, který by udělal vše, aby vyhrál. Pro něj to však většinou znamenalo vystřelit co nejvíce střel a spasit svůj tým individuálně, což je naprosto rozdílný přístup oproti šampionům moderní NBA - extrémně efektivním a nesobeckým Warriors.
Bryant jistě zůstane v paměti fanoušků jako velký vítěz. Jako někdo, kdo se přiblížil Michaelu Jordanovi tak blízko, jak to jen šlo. Jordanových šest prstenů a Kobeho pět. Zjevné podobnosti v jejich hře. Oba byli těžce stravitelnými pro mnohé spoluhráče. Oba zdobilo neskutečné nasazení, v tom se jim vyrovná málokdo… Ale Bryant byl tak posedlý modelováním své hry podle nejlepšího hráče předchozí generace, že se nesoustředil na budoucnost.
Není fér porovnávat, jak by se Kobeho kariéra vyvíjela, kdyby začala o deset let později. Tvrzení, že by zřejmě nebyla tak úspěšná, je diskutabilní.
Těžko si ale představit, jak by Bryant zapadal do rychlejší hry plné trojkových pokusů. Ve svém posledním finálovém utkání Kobe proměnil jen šest pokusů z 24 a zápas skončil 83:79.
Aktuální duel mezi Clevelandem a Golden State by mohl mít takové skóre v poločase, nízké výsledky vidíme opravdu jen zřídka.
Když pomineme jeho pět mistrovských titulů a dvě ceny pro nejužitečnějšího hráče finálové série NBA, Bryant byl dlouhodobě oslavován navzdory své neefektivní hře. Klidně pomiňme jeho poslední duel v kariéře: nasázel Utahu 60 bodů a na ně spotřeboval (rekordních) 50 pokusů z pole. I ve své zřejmě nejlepší sezoně 2005/06, kdy dával přes 35 bodů na utkání, střílel s úspěšností hluboko pod padesát procent.
Jeho tehdejší výkon byl osmý nejlepší v historii ligy a nejvyšší bodový průměr od sezony 1986/87 Michaela Jordana, ale ani tehdy se neblížil padesátiprocentní střelbě. Nikdy v kariéře se v jedné sezoně nedostal ani přes 47 procent. S tím by nyní byl za velkou hvězdu mnohem obtížněji.
Rád novinářům opakoval hlášku: „Přátelé jsou s vámi občas, tituly navždycky.“ Záleželo mu na výsledcích víc než na přátelství se spoluhráči nebo s protihráči. Tohle motto Warriors obrátili. Stephen Curry se vzdal slávy, aby k němu přišel Kevin Durant. A aby to pak měli společně jednodušší. To Kobe by zřejmě nikdy do týmu nepřijal druhou tak velkou hvězdu.
Ať už máme na Bryanta názor jakýkoli, zřejmě už nikdy neuvidíme hvězdu, jako je on. A asi nikdo v současné NBA nebude moci hrát podobně a dosáhnout takových úspěchů jako Kobe.
Nejbližší v přístupu „Jde mi jen o výhry, kašlu na úspěšnost.“ je zřejmě rozehrávač Russell Westbrook, ovšem ten má dlouhodobě problém dotáhnout Oklahoma City k zářnému výsledku.
DVĚ TVÁŘE BASKETBALU. Kobe Bryant (vlevo) z LA Lakers se raduje z bodů. Russell Westbrook z Oklahoma City Thunder prožívá zcela opačné pocity.
Patrně největší Bryantův úspěch je, že dokázal mít skvělou kariéru i přes všechny své osobnostní i basketbalové vady. Další hvězda přelomu tisíciletí Tim Duncan také vyhrál pět titulů, ale vždy se podřizoval týmu, byl oblíbený mezi spoluhráči a nikdy se nedostal do konfliktu s trenérem. Bryant si dělal všechno po svém, i tak dosáhl velkých věcí. Bez Shaquilla O’Neala v sestavě přidal dva tituly, nastřílel 81 bodů v jednom utkání a prožil jednu z nejúspěšnějších sportovních kariér historie.
Teprve čas nám poví, jak si Kobe povede ve srovnání s dnešními superhvězdami a jak se bude hra dál vyvíjet. Bryant byl poslední basketbalista svého druhu a zřejmě z ligy odešel právě včas.
