Devátý prosinec 1977 změnil Kermitu Washingtonovi život. Toho dne se proslavil víc, než kdy chtěl. Stal se hvězdou Saturday Night Live. Vyšel o něm velký článek v New York Times a zaměřilo se na něj eso americké televizní žurnalistiky Walter Cronkite.
Že se dnes píše a mluví o hráči NBA, to není nic překvapivého. Před čtyřmi dekádami však tato soutěž svého současného věhlasu rozhodně nedosahovala.
Jenže Washington dokázal NBA zviditelnit. Při pranici mezi hráči svého LA Lakers a Houston Rockets udeřil jednoho ze soupeřů Rudyho Tomjanoviche tak tvrdě, že ho málem zabil.
Nenechte se zmást videem, Tomjanovich po úderu vstane a komunikuje. Dokonce se pak v šatně na Washingtona obořil a dožadoval se vysvětlení, proč ho protihráč, sakra, takhle sestřelil. Jenže houstonská hvězda v ten moment silně krvácela a unikal jí mozkomíšní mok.
Pro Tomjanoviche tím sezona skončila. Strávil dva týdny na intenzivní péči. Po těžkých zlomeninách v obličeji musel nějaký čas nosit obličejový kryt. A už se nikdy nedostal do bývalé formy. Ale musel být rád i za to. „Viděl jsem mnohem menší zranění, ke kterých se lidi už nedostali,“ tvrdil mu doktor.
Tomjanovich si ztracená basketbalová léta alespoň zčásti vynahradil jako trenér. Dovedl Houston ke dvěma titulům, koučoval i Lakers.
Útok Kermita Washingtona na Rudyho Tomjanoviche:
A Washington? Tomu mela ukončila angažmá v Lakers, těsně po Vánocích byl vyměněn do Bostonu. Dostal tehdy od ligy pokutu 10 000 dolarů a trest na 60 dnů. Vynechal 26 utkání (přišel o dalších 54 000), což byl rekordní trest za zápasový incident. Jeho těhotnou ženu odmítali přijmout lékaři. Před výhružkami, i rasistickými, se rodina skrývala v hotelu, Washington upadl do deprese, ale na hřiště se vrátil.
V lize pak vystřídal ještě dresy San Diega (dnes LA Clippers), Portlandu a Golden State. V roce 1980 dokonce obdržel svou jedinou pozvánku na Utkání hvězd NBA.
Ale nejkrvavější moment v dějinách americké ligy mu už odpárat nešlo.
Ne, že by v tom byl Washington nevinně. Naopak. V Lakers měl roli ochránce Kareema Abdul-Jabbara a ostatních hvězd. A udeřil Tomjanoviche, muže s neposkvrněnou pověstí, který se jen snažil situaci uklidnit.
A přesto Washington cítil hořkost, že se stal obětním kozlem. NBA byla tehdy pěkně vyhecovaná. Sám Abdul-Jabbar si na začátku sezony zlomil ruku, když trestal faul Kenta Bensona z Milwaukee. Tomu pro změnu přerazil čelist. A sám Washington se krátce poté popral s několika hráči Buffala. Byl zkrátka jedním z bitkařů, které kluby NBA zaměstnávaly.
Porvat se bylo vcelku normální. Nebyl to ale jediný problém americké profiligy. Normální byly i drogové kauzy. A normální bylo, že sledovanost v sedmdesátých letech uvadala.
Washingtonova rána však byla bodem obratu. Dnem, ze kterého se NBA odrazila. Pěsti létající vzduchem začaly být trestány mnohem přísněji. Z ne právě povedených sedmdesátek pak soutěž vysvobodila velká rivalita mezi Celtics a Lakers v letech osmdesátých, zosobněná Larrym Birdem a Magicem Johnsonem.
Teď si jméno Kermit Washington vysloužilo pozornost znovu. Jeho nositel použil statisíce dolarů ze své charitativní organizace k osobnímu prospěchu. Zatímco mezi hráči NBA vybíral příspěvky na chudé africké děti, přes nadační konta zároveň pral špinavé peníze a pak si dopřával luxusní dovolené, platil šperky, nájem a plastické operace pro svou přítelkyni.
Před soudem v Kansas City sice přiznal vinu, přesto musí v 66 letech na šest let do vězení a ještě bude platit odškodné ve výši 967 158 dolarů (21 milionů korun). Tady už se o nezaslouženě špatné pověsti asi hovořit nedá.
Příležitost, kterou mu NBA dala, z něj nakonec udělala zloděje.
Přitom byl to velký div, že se washingtonský rodák Washington mezi nejlepší basketbalisty světa dostal. Tiché, zadumané děcko, jež putovalo mezi příbuzenstvem. Nepříliš snaživý student, kterého nevlastní matka vyhodila z bytu. Nijak výjimečný sportovec, jenž ještě v posledním ročníku na střední škole dával jen čtyři body na zápas. Ale rváč - v tom dobrém slova smyslu.
Dostal se na univerzitu American a nakonec tu rozkvetl. Jen těsně mu unikla pozvánka do výběru USA pro neslavnou olympiádu v Mnichově 1972. Ale místo v NBA získal, Lakers si ho brali v draftu dokonce jako pátého celkově.
Po basketbalové kariéře si v Portlandu se spoluhráčem Kevinem Duckworthem otevřeli restauraci Le Slam, trénoval na Stanfordu, pracoval jako kondiční kouč pro Trail Blazers.
A od devadesátých let se Kermit Washington věnoval charitě. V tehdejším Zairu, ve Rwandě. K mnoha potřebným dostal pomoc. Jenže pak přišel nápad, jak si jejím prostřednictvím také přilepšit.
