"Také jsme si dělaly srandu, že jak jsme odešly z Brna, tak přišlo o titul," usmívá se sympatická pětadvacetiletá basketbalistka.
V pondělí Veselá z tribuny brněnské haly sledovala snažení spoluhráček z české reprezentace. V přípravném zápase proti Austrálii dostala volno, ale na blížícím se mistrovství Evropy bude jednou z hlavních tahounek omlazeného národního týmu.
Povězte: co pro vás znamená španělský titul?
Celkem hodně, protože španělská liga je opravdu super, je hrozně vyrovnaná. A hned první sezona skončila titulem, takže to dopadlo skvěle.
Říkáte, že liga je vyrovnaná, ale Valencia ji vyhrála podobně suverénně, jak jste byla zvyklá z Brna...
Tak to vypadá, protože jsme za celou sezonu jen jednou prohrály. Ale zápasy byly opravdu vyrovnané, třeba s družstvem, které sestoupilo, jsme vyhrály jen o dva body. Možná to vypadá, že jsme titul získaly v pohodě, ale v každém zápase se opravdu muselo makat. Nebylo to jak tady, kdy jsme někdy mohly hrát na padesát procent, a stejně jsme jasně vyhrály.
Jak se ve Španělsku slaví titul?
Bylo to dobré. Španělky jsou horkokrevné a umí si užívat života (smích).
Španělskou ligu jste vyhrály, ale do Final Four Euroligy jste nepostoupily. Bylo to velké zklamání?
Určitě jsme chtěly do Final Four, to byl náš hlavní cíl. Ale kvůli novým pravidlům jsme hrály se Spartakem (pozdějším vítězem) už ve čtvrtfinále a vypadly jsme. Přitom Salamanca, která byla v lize za námi, skončila v Eurolize druhá.
Liší se nějak fungování klubu ve Valencii a v Brně?
Oba kluby jsou na špičkové úrovni, takže kvalita péče je podobná. I když mě překvapilo, že tam není zajištěna žádná regenerace. Můžete jít na masáž, ale nějaká vířivka nebo něco podobného, to tam vůbec není.
Jak se vám ve Španělsku žilo?
Musím říct, že se mi tam hrozně líbilo. Život je tam posunutý víc do noci, vstává se v jedenáct, do práce se jde ve tři. Ale zase tréninky jsme měly od osmi, takže spát se chodilo až po půlnoci. Ale mně ten posun celkem vyhovuje.
Jak vám jde španělština?
Na tréninku člověk rozumí v pohodě, tam se ty věci hodně opakují. A mimo něj lidi vůbec nemluví anglicky, takže se musíte rychle učit. Už celkem rozumím, a když něco potřebuju, tak se domluvím.
Teď už trénujete s českým týmem na mistrovství Evropy. Dřív jste na něj jezdily pro medaile, teď jsou cíle skromnější. Je to velký nezvyk?
Člověk musí počítat s tím, že tým není tak silný jako předtím. Hodně se to omladilo, nové hráčky nehrají Euroligu a nemají tolik zkušeností. Ale pokusíme se o co nejlepší výsledek.
Ten by mohl být jaký?
První cíl je postoupit ze skupiny a pak se uvidí.
Co říkáte tomu, že ve skupině máte Slovensko s bývalou spoluhráčkou Žirkovou a Španělsko, kde hrajete?
To je celkem vtipný. Těším se na to, asi to bude sranda. I když nemám moc ráda, když hraju proti známým.
Řekněte: přemýšlela jste nad tím, jestli budete reprezentovat?
Když mě trenér Veverka oslovil, tak jsem řekla, že určitě přijedu, stejně nemám přes léto co dělat (smích). Reprezentovat je pro mě pořád čest.
