„Doma jsem nebyla dva měsíce, ale uteklo to rychle,“ usmála se rozehrávačka Karolina Šotolová, odchovankyně Studánky Pardubice, která byla v duelu s SBŠ Ostrava se svou spoluhráčkou Albou Sanchezovou s 18 body nejlepší střelkyní utkání.
Vyhrály jste jednoznačně, ale první čtvrtinu jste ztratily 15:26. Proč?
Zpočátku jsme špatně bránily, nechodily na doskoky a Ostravanky dávaly rychlé a jednoduché koše. Nevím, jestli byly ještě takové uspané, nebo čím to bylo, ale potřebovaly jsme se chytit hlavně v obraně, více běhat, makat.
Proměnily jste 14 trojek. Je střelba z dálky největší zbraň vašeho družstva?
Ve střelbě za tři jsme silný tým, ale není nestavíme na tom naši hru, protože ne vždy se na trojky můžeme spolehnout. Snažíme se i o dobré doskoky a rychlou hru.
Ostravanky mají výjimku, aby mohly Eurocup hrát ve své hale, protože v ní není čistě basketbalové hřiště. Bylo těžké se rozkoukat, když na palubovce je spousta čar?
Zaslechla jsem, že si někdo od nás i stěžoval, že těch čar je tam moc, takže nevím, jestli to někoho ovlivnilo. Pokud jde o mě, nehrávám tady úplně ráda. Když jsem byla v Brně, nebylo to moje nejoblíbenější prostředí (usmála se), ale nakonec jsem se trefila. I holky se trefily, měly jsme nějaké volné střely, které jsme proměnily a naštěstí z toho zápasu nebylo drama.
Zatímco v Eurocupu jste zatím suverénní, ve španělské lize se vám nedaří. S bilancí dvou výher a tří porážek jste až třinácté. Čím to je?
Podobně jako my je na tom více týmů. Jsme sice teďka dole, ale osmý celek (Jairis) má stejně bodů jako my. Je začátek sezony, takže na nějaké hodnocení je brzo.
Španělská liga basketbalistů patří mezi nejlepší v Evropě. Co ženská?
Považuji ji za jednu z top v Evropě spolu s tou francouzskou a o to víc jsem ráda, že jsem se do ní dostala, byl to takový můj sen. Nikdy jsem si ale nemyslela, že by mohl vyjít...
Jaká je španělská liga?
Basket je v ní, nechci říct tvrdší, ale rychlejší. Očekávala jsem, že bude trošku jiná než naše. Potřeboval jsem si zvyknout, zpočátku jsem se necítila úplně v pohodě, ve svém rytmu, ale zápas od zápasu to bylo lepší a lepší.
Kávičkářka Šotolová o dvojčeti s vysněným životem i nabyté sebedůvěře![]() |
A jak se vám na severním pobřeží Galície žije mimo basketbal?
Když máme volno, tak někdy objíždím tamější pláže. I s holkami jsme už na některých byly. Tohle je tam super.
Ví se o vás, že jste milovnice kávy. Máte už ve Ferrolu nějakou oblíbenou kavárnu?
Jo, našla jsem si ji. Jenže bohužel Španělé mají odpoledne, někdy od dvou do pěti, zavřeno, což mi nevyhovuje.
Zašla jste si na kávu i v Ostravě?
Přijela za mnou rodina, takže jsme šli v den utkání na oběd a pak i na to kafe. Bylo to fajn. I kavárna. Vždycky si nějakou najdu (usmála se).
Na Vánoce se stihnete podívat domů?
Doufám, že jo, i když to bude na otočku. Plánuji letět dvacátého třetího prosince a dva dny na to se budu vracet.
V červnu jste se těsně nedostala do nominace na mistrovství Evropy, které se hrálo i v Brně. Jak jste brala, že jste byla třináctá hráčka a na šampionát jich jelo dvanáct?
Prostě sport. Jednou se do dvanáctky dostanete, jindy ne. Bohužel jsem dostala černého Petra.
Vrátíte se do reprezentace?
Teď jsme my zkušenější hráčky dostaly volno (národní tým čekají 13. a 14. listopadu v Székesfehérváru přípravné zápasy s Maďarskem), trenérka (Romana Ptáčková) pozvala mladší ročníky. Ale na další sraz, který bude v březnu, budu doufám pozvaná. Mluvily jsme s trenérkou spolu.
O nominaci si říkáte svými výkony ve Španělsku, kde zatím máte lepší statistiky, než minulou sezonu v Brně. Souhlasíte?
To vůbec nevím. Je však začátek sezony a během ní může přijít i nějaký výpadek. Teďka se mi daří, budu ráda, když to tak bude pokračovat. Vždycky chci ukázat, že do reprezentace patřím.




















