„Chci hlavně vyhrávat s týmem a pomoct mu do play off, ale byl by to fantastický úspěch,“ přiznává guard Armexu, že by ho nejcennější individuální trofej lákala. Tu dílčí, pro Hráče měsíce, mu vynesly fantastické listopadové statistiky, z nichž vyčnívají průměrná užitečnost 31,5 a 24,3 bodu na zápas.
Ze řetězu se naprosto utrhl v Ostravě, kde užitečností 47 stanovil rekord této ligové sezony. Celkově je už třetí nejlepší střelec NBL a sdíleně třetí nejužitečnější. „Byl to pro mě dobrý měsíc, ale chtěl bych tahle čísla vršit dál a pomoct Děčínu k dalším výhrám,“ nemá dost fanoušek Kobeho Bryanta.
Hráčem měsíce v lize basketbalistů je děčínský Válečník Ogundiran |
Ještě jednou statistikou jako nevelký hráč zaujme, v listopadu měl v průměru přes pět doskoků. „Na guarda celkem slušné. Jako malý hráč musím makat dvakrát víc, ale zase můžu využívat své výhody, což je chytrost a rychlost. To mi pomáhá dostat se do dobrých pozic, překonat obránce a získat od nich fauly,“ popisuje svůj herní styl rodák z Los Angeles.
V USA vyrůstal, hrdě se však hlásí k nigerijskému původu, nejlidnatější africkou zemi už také reprezentoval. „Rodiče se narodili v Nigérii a později se přestěhovali do Států, kde chtěli mít lepší život a možnosti, jak pro sebe, tak pro mě. Oba tam žijí dodnes. Já už se narodil v LA, ale jsem pořád Nigerijec a jezdím tam aspoň jednou za rok,“ nezapomíná na zemi, kde má kořeny.
Do nigerijského národního týmu mu před lety pomohla individuální cena na univerzitě. „Dostal jsem se do nejlepší pětky konference, postoupili jsme do hlavního play off NCAA. Tam na mě narazili a zeptali se, jestli bych se chtěl zúčastnit jednoho turnaje v Číně. Sranda byla, že jsme tam hráli i s Českem, za které nastoupili i někteří moji budoucí spoluhráči z Děčína,“ dokládá na úsměvné příhodě, jak je svět malý.
Momentálně Ogundiran mezi vyvolené v nigerijské reprezentaci nepatří, ale jako MVP české ligy by se do povědomí znovu nepochybně dostal.
Basketbalový Děčín udržel eso Waltona, pokračuje také Ogundiran |
„U nás je hodně talentu a velká konkurence, řada kluků hraje ve výborných soutěžích. Ale pokud se mi z reprezentace ozvou, určitě přijedu,“ neváhal by znovu obléknout zeleno-bílý dres. Nejlépe se teď cítí v modro-bílém válečnickém, byť si nějakou dobu musel zvykat na svérázný styl trenéra Tomáše Grepla, který nejde daleko pro ostré slovo.
„Je to těžké, ale všichni víme, že mu na nás maximálně záleží. Chce vyhrávat, my také, a tyhle věci si nejde brát osobně, ani když vás nějak ostřeji nazve. Vychází to z dobrých úmyslů a je těžké se na něj zlobit,“ nevyčítá trenérovi jadrnější slovník.
„Někdy je hlasitější, ale nikdo z nás s ním neměl osobní problém. Možná zvenku je úsměvné se na to koukat, ale takhle to prostě vypadá, takhle k nám mluví a my to chápeme. Poznal jsem ho už víc a je to super chlap.“
A i díky Greplovi je z Ogundirana super hráč.
