Svoji bohatou kariéru nastartoval v letech 1962 až 1978, kdy byl hlavní oporou týmu Slavia VŠ Praha, s níž získal sedm mistrovských titulů. Po roce 1978 se přesunul do Žiliny, kde hrál až do roku 1982.
Během své československé ligové kariéry nastřílel 7333 bodů, což ho v historické tabulce střelců řadí na osmé místo.
Se Slavií VŠ Praha se prosadil i na mezinárodní úrovni – v roce 1968 hrál finále FIBA Poháru vítězů evropských pohárů, v němž český tým nestačil na AEK Atény 82:89 před rekordní návštěvou 65 tisíc diváků.
Dnes slaví významné životní jubileum hráčská i manažerská legenda československého a českého basketbalu. Pane Zedníčku, děkujeme za vše, co jste pro udělal, a přejeme především pevné zdraví. #czbasketball
O rok později se Zedníčkovi v této soutěži podařilo triumfovat – Slavia ve finále ve Vídni porazila Dynamo Tbilisi 80:74. V Poháru evropských mistrů dosáhl s týmem na druhé místo (1966), třetí příčku (1967) a dvakrát se probojoval do semifinále.
Zedníček nechyběl ani v reprezentaci, za kterou odehrál 217 reprezentačních utkání, včetně olympijských her 1972 v Mnichově (8. místo).
Zúčastnil se dvou mistrovství světa (1970 v Lublani 6. místo a 1974 v Portoriku 10. místo) a pěti mistrovství Evropy. Z evropských šampionátů si přivezl stříbrnou medaili z roku 1967 a bronzovou z roku 1969.
Basketbalisté Slavie VŠ Praha při římské audienci u papeže Pavla VI.
Na turnaji ve Finsku byl dokonce vyhlášen nejlepším hráčem celého šampionátu. V letech 1967 až 1977 byl členem výběru Evropy, za který odehrál deset utkání. V roce 1972 byl dokonce kapitánem evropského týmu v sérii proti USA.
Po skončení aktivní kariéry se uplatnil jako sportovní funkcionář. V letech 1990 až 1992 byl předsedou Československé basketbalové federace, poté od roku 1994 do roku 1998 řídil Českou basketbalovou federaci.
V roce 2001 skončil na čtvrtém místě v anketě o nejlepšího českého basketbalistu 20. století a v roce 2013 byl uveden do Síně slávy České basketbalové federace.
