Vezměme to od konce. O ambicích výběru se mu zatím hovoří špatně. "Těžko předpokládat rok dopředu. Bude záležet i na losu, koho nám přidělí do skupiny," obrací dvaatřicetiletý křídelník pozornost k 18. listopadu.
Jádro letošního výběru, pokud možno doplněné o Jana Veselého a třeba i některé další hráče, by však prý mohlo pomýšlet na víc než na pozice v závěru účastnického pole.
Welsch to formuloval následovně: "Vyjdu z pocitu, jaký jsem z týmu měl. Když jsme před týdnem měli jistotu postupu, tak tam byla radost, ale ne euforie. Nebylo to stejné, jako když jsme postupovali minule. Říkal jsem si proč. A došel jsem k závěru, že je to vnitřní vědomí v týmu, že má na víc a že postup je jen začátek cesty. Že nepojedeme jen v roli outsidera. Pojedeme sebevědomě, chceme se tam prosadit."
Českou cestu by měl podpořit také model šampionátu, který zažil premiéru loni. 24 celků je rozděleno do skupin po šesti, dál jdou tři nejlepší.
"Na mistrovství Evropy 2007 jsme sehráli jenom tři zápasy, nyní se hraje nejméně pět zápasů. Myslím, že v tomhle modelu je větší šance udělat výsledek," odhaduje Čech se čtyřletou zkušeností z NBA.
Optimismus je, zdá se, na místě i proto, že tým je z podstatné části tvořen z mladých hráčů, kteří mohou během jednoho roku udělat výkonnostní skok. A ty pak vedou matadoři v čele s Welschem.
"Pro mě bylo ohromně osvěžující být kolem mladších hráčů, Sejít se se všemi, o kterých se mluví, že budou novou generací, ať je to Tomáš Satoranský, nebo David Jelínek," říká nejstarší člen aktuálního výběru.
A v tomto výčtu pro budoucnost zmiňuje také dvaadvacetiletého rozehrávače Jakuba Kudláčka, k němuž má speciální vztah. "Poznal jsem ho v jeho čtrnácti letech, když přijel na můj basketbalový kemp," prozradil Welsch.
Stane se dobrým prognostikem a předčí s českou reprezentací 12. místo z roku 1999?
