Výrazně se pokrčí v kolenou, vezme míč do pravačky a obloukem nasměruje míč do síťky. Měsíc stačil devítce posledního draftu k tomu, aby vypilovala neortodoxní styl provedení trestných hodů.
Zatímco klasickým způsobem, kdy si balon přidržuje levou rukou, nedostal Sochan během své nováčkovské sezony úspěšnost šestek ani na 46 procent, od změny průměruje 75 procent. Tři ze čtyř pokusů projdou obroučkou.
„Když střílím jednou rukou, zvládám držet loket v jedné poloze. Předtím mi vždycky ujížděl do strany,“ vysvětluje.
Devatenáctiletý Sochan se vždycky vymykal. Přestože se narodil v Oklahomě, vyrůstal ve Velké Británii, kde hrával jeho tatínek. K reprezentaci na mezinárodní úrovni používá polský pas, který má po mamince.
Loni v září se mohl představit i v Česku na EuroBasketu, vždyť Polsku pomohl v kvalifikaci k postupu, jenže San Antonio ho nepustilo. „Federace to se Spurs řešila, ale bezúspěšně. Nechtěli ho přetěžovat,“ říká pro iDNES.cz polský novinář Jakub Wojczynski.
Na palubovce Sochana poznáte jednoduše. Četná tetování nejsou v NBA ničím výjimečným, zato účesem na sebe 206 centimetrů vysoký čahoun upoutá jednoduše.
Barvy s oblibou mění, od začátku sezony stihl vystřídat růžovou, blond, modrou, rezavou či zelenou. Nápadně tak svým stylem připomíná Dennise Rodmana. I výstřední pivot se vyžíval v extravaganci, rovněž hrál za Spurs, nosil číslo 10 a stejně jako Sochan tkvěly jeho přednosti hlavně v obraně.
Jen trestné hody se nikdy pořádně nenaučil, ke konci kariéry proměnil zhruba jen každý třetí. Zato Sochan na své problémy zřejmě vyzrál. Ještě aby ne, když má poradce z těch nejpovolanějších.
Těsně před Vánoci za ním během rozcvičky před zápasem na palubovce Houston Rockets přišel legendární trenér Gregg Popovich s nečekaným příkazem. „S asistentem Brettem Brownem mi řekli, že od téhle chvíle střílím jednou rukou,“ vzpomíná Sochan.
Tím tak padá titulkem v nadsázce navrhovaná myšlenka, že by nový způsob exekuce trestných hodů vykoumal v české lize. Tuzemská soutěž totiž taky má svého „Sochana“. Jednoruč zahrává šestky děčínský pivot Petr Macháč, ovšem s výrazně nižší úspěšností než jeho polský kolega v zámoří.
Macháčův unikát přitahuje divné pohledy: Tuhle střelbu beru jako svoji vizitku |
„Není to obvyklé. Bylo těžké se na začátku přenést přes divné pohledy soupeřových fanoušků, ale člověk se nad to musí povznést. Tuhle střelbu beru jako svoji vizitku,“ vykládá Macháč.
Ani Sochan se za podivné zakončení nestydí. „Důležitější je, jak to mé hře pomůže, než jak při tom vypadám,“ zdůrazňuje.
Co to zkusit spodem?
V šedesátých a sedmdesátých letech sypal šestky jednoruč v NBA třeba Don Nelson, pětinásobný šampion. Autorem historicky nejúspěšnějšího netradičního provedení trestných hodů je ale Rick Barry. Ten je během čtrnácti sezon v lize střílel s téměř devadesátiprocentní úspěšností. Spodem.
Oběma rukama čapl míč, stáhl jej mezi kolena, roztočil ho a se silnou zpětnou rotací jej poslal skrz obroučku. V sezoně 1978/79 se dokonce dostal na úspěšnost 94,7 procenta, i v současné NBA by v tomto ohledu patři mezi naprostou elitu.
Podívejte se, jak zahrával trestné hody Rick Barry:
Jenže coby zdroj inspirace bral Barryho málokdo. „Jednou jsem mu říkal, že bych radši nikdy netrefil ani jeden trestný hod, než abych je zahrával spodem,“ píše ve své biografii Shaquille O’Neal, Barryho parťák v Síni slávy.
Prý takhle střílí jen padavky. Stejné slovo mimochodem použil i Wilt Chamberlain, jeden z nejlepších basketbalistů všech dob. Chvíli šestky spodem zkoušel, ale byť svou úspěšnost zlepšil, nezdál se mu takový způsob dostatečně elegantní.
Odkaz Ricka Barryho tak přežívá aspoň v G League, druhé nejvyšší zámořské soutěži. Díky synovi Canyonovi Barrymu, jenž na svého otce úspěšně navázal.
„Je věděcky ověřené, že naučit se střílet spodem je jednodušší. Jsem asi jediný, kdo to ještě dělá, ale hrozně by mě mrzelo, kdyby tohle provedení vymizelo úplně,“ vykládá borec, který sezonu 2016/17 strávil v Brně.
Jaderný inženýr má sebevědomí po otci-legendě. Nestydí se házet spodem |
Jediný ovšem není, v Evropě zůstává takovému provedení věrný Chinanu Onuaku v dresu Hapoelu Tel Aviv. Šestadvacetiletý Američan si dokonce drží stoprocentní bilanci trestných hodů v NBA, přestože tam odehrál jen šest utkání.
Zpátky ke Canyonovi Barrymu. Ten ani v české lize od prazvláštních trestných hodů neustoupil, úspěšně jich v tuzemsku proměnil 81 procent, než se vrátil do Spojených států.
Brent Barry, další Rickův potomek, mimochodem pracuje pro Spurs coby viceprezident basketbalových operací. Že by za Sochanovým inovativním provedením stál i on?