"Je to tragédie," hlesl Honomichl, největší talent Plzně a zřejmě i celé soutěže. "Jak to vstřebám? Hodinu budu ve sprše a pak si dáme společně nějaké to pivo. Bude to v nás ale dlouho."
Loni Plzeň prohrála v pátém zápase finále na domácí palubovce s Vyšehradem, letos se Spartou. Krutá historie se opakuje…
Je to strašné zklamání. Loni jsme byli po základní části první, letos taky, chtěli jsme postoupit. Teď nezbývá než čekat, jestli nám svaz udělí divokou kartu, a to není nic jistého.
Manažer Froněk říkal, že si představuje nasazení ve finálovém zápase jinak, že jste nešli 40 minut "na krev". Souhlasíte s tím?
Já myslím, že jsme do toho dali všechno. Prostě to nešlo. Nám tam nepadlo vůbec nic, naopak soupeři všechno, což se v naší hale často nestává. Ale hlavně jsme zaváhali dřív. Neměli jsme finálovou sérii nechat dojít až k pátému utkání do Plzně, měli jsme to ukončit na Spartě, když jsme vedli 2:1.
Co podle vás rozhodlo?
Věřím tomu, že jsme určitě lepším týmem, ale neprodali jsme to. Měli jsme to ukončit už v Praze, kdy jsme mohli hrát víc v klidu. Tady jsme byli pod tlakem a bylo to na h… Fanoušci byli fantastičtí, všechno nám hrálo do karet, ale nervozita nám svazovala ruce.
Dá se tedy říct, že jste si to neprohráli rukama, ale hlavou?
To zase ne. Máme zkušený tým na to, aby zahrál co nejlíp, Pavel Frána, Jakub Velenský, to jsou zkušení borci a mají to v hlavě srovnané a vědí, co v takových chvílích hrát. Prostě soupeři tam spadlo všechno, nám se nedařilo… hlavama to podlemě nebylo.
Druhou čtvrtinu jste prohráli hrozivým rozdílem 6:22. Co se v této fázi dělo?
Nepadlo nám tam nic. To je strašné, to se nesmí stávat, zvlášť ve finále. A Spartamá zkušený tým, který si výhru pohlídá. Když se dostane do vedení o 15 bodů, je zle.
Co pro vás osobně finálová prohra znamená? Vzhledem k vašemu věku a touze hrát výš to musí být zvlášť kruté …
Pro mě osobně je to konec. Maximálně bych šel hrát někam jinam, třeba jen hostovat a v nějakém týmu mattonky trénovat, abych se zlepšoval. Ale kam? Musím dodělat střední školu, mohl jsem to mít tady… Štve mě to snad nejvíc ze všech. Mohl jsem si v klidu dodělat školu, hrát tady mattonku a vypadá to, že budu hrát už třetím rokem první ligu. Je to hrozná smůla.
