Projevilo se na vás, že jste kvůli povodním neměli možnost minulé dva týdny pořádně trénovat?
Těžko říct, nechci se vymlouvat. Je to zásah do komfortní zóny a nikdo z nás není moc zvyklý držet v ruce lopatu, což jsme poslední dva týdny dělali. Ale i tak jsme odvedli solidní výkon. Musíme ale ještě doladit pár věcí, abychom byli více konkurenceschopní.
Dá se říct, že jste s lopatou při odstraňování povodňových škod nabírali i fyzickou kondici?
Jsou to trošku jiné svaly, ale všechno zlé je k něčemu dobré. Třeba v únoru, když jsme teď týden lopatovali, nebudeme tak zranění.
Na parkovišti bláto, palubovka drží. Opavští basketbalisté se po povodních vrátili domů |
Váš kapitán Jakub Šiřina v jednom z rozhovorů řekl, že jste z týmu byl velkou vodou nejvíce zasažený. Je to tak?
Měli jsme pod vodou celý sklep, ale když jsem viděl, jak to zasáhlo jiné lidi, tak si nemůžu stěžovat. Kluci nám doma navíc hodně pomohli, což je další pozitivum. Byl to takový teambuilding.
Měli jste vůbec myšlenky na basketbal?
Budu mluvit za sebe, ale myslím, že to tak má hodně lidí – tím, co se stalo, jsme si uvědomili, jaké máme štěstí, že můžeme hrát basket. A jak málo stačí, abychom o ten komfort, co máme, přišli. Člověk si uvědomí, že si toho musí vážit.
Opavští fanoušci děkují za pomoc s likvidací škod po povodni.
V hale naštěstí přežila palubovka, ale místnosti v přízemí jsou zničené. Už jste zpátky ve své šatně?
Jsme. Před sezonou jsme ji ale měli nově zrekonstruovanou a po měsíci jsme museli vyhodit koberec a další věci. Ale není to nic, s čím by se nedalo žít.
