Ačkoliv Brňané oba úvodní zápasy poměrně vysoko prohráli, určitě se na palubovce mistra neztratili, což platí i o jejich sedmnáctiletém talentu. V úvodním duelu trefil tři trojky z prvních tří střel, k čemuž přidal čtyři asistence. Ve druhém se tolik neprosadil, protože si lehce zranil kotník.
„Musím říct, že se cítím dobře, že dokážu týmu pomoct jak v útoku, tak v obraně a nejsem tam do počtu. Tak se aspoň cítím já,“ zhodnotí svoje počínání rodák z Blanska. Na nedělní třetí zápas semifinále už počítá s tím, že bude zase fit.
Nejen proto, že má zraněné opory Šimona Puršla a Viktora Půlpána, v to stejné doufá i brněnský trenér Lubomír Růžička. Nečas, který v lize debutoval už jako patnáctiletý, se pro něho letos vypracoval v pevný článek sestavy.
Levačkou umí rozsévat zkázu zpoza trojkového oblouku, dokáže i najet pod koš nebo vyšachovat obranu přesně načasovanou asistencí, jako to ukázal právě v Nymburce.
Nečasova sezonní maxima● Nejvíc bodů: 10 (4x) ● Nejvíc minut: 25:04 ● Zápasů nad 15 minut: 14 ● Nejvyšší užitečnost: 13 ● Nejvíc doskoků: 6 (3x) ● Nejvíc trojek: 3 (3x) ● Nejvíc tr. hodů: 8/5 úspěšných ● Nejvíc asistencí: 4 (3x) |
„Kubovou největší zbraní je jeho herní intelekt. Střelbu má nejen dobrou, ale používá ji i ve vhodný čas. Jsou kluci i s lepší technikou střelby, ale nesprávným načasováním. Pak jim klesá úspěšnost. Kuba dokáže díky rychlému přečtení situace volit správná řešení,“ chválí svého svěřence Růžička.
Nečas svá střelecká procenta přičítá nejvíc sebedůvěře. Pro něho byla klíčem letošní cesta na mládežnický turnaj Euroligy, kde byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem. „Vrátil jsem se s mnohem větším sebevědomím. Pak jde taky o timing, prostor a další věci,“ vypočítává. Ne nadarmo si často po tréninku střelbu přidává, aby si byl jistější.
Co však Nečase ještě víc odlišuje od jeho třeba i podobně nadaných vrstevníků, to je muskulatura a obrana. V 17 letech má svých 204 centimetrů tak dobře osvalených, že se v mužské soutěži nemusí bát postavit útoku soupeře.
„Nemá problém s tím, že by odpadával ze soubojů nebo potřeboval vypomáhat. Před rokem, kdy jsem přišel do Brna, mi přišel hlavně správně drzý. Kuba je už rok a půl v nějakém procesu v dospělém áčku, potkává silnější hráče. Je důležitou součástí týmu,“ říká o mládenci s účesem v podobě bujného květáku jeho zkušený spoluhráč Jakub Krakovič.
 |
Tak to Nečase dřív učil jeho trenér Zdeněk Janík: soustřeď se na obranu, útok pak přijde sám. „Nikdy jsem nebyl ten, komu vrtají hlavou body. Útok tolik neřeším. Mně nejvíc vrtá hlavou, pokud se něco nepovede v obraně,“ říká mladý hráč vzorně. Proto, když přijde slovo na jeho trojkovou kanonádu, dodá sebekriticky: „Taky jsem si svojí nepozorností a nedůsledností v obraně rychle udělal dva fauly a musel jsem střídat. Z lavičky jsem se pak už do toho nedostal.“
Expertům dokonce Nečasova nebojácnost, s jakou zvedá levačku s míčem ke střele, připomíná mládežnické časy bombardérů národního týmu typu Luboše Bartoně (nyní jednoho z trenérů v Brně) nebo Pavla Miloše. Velké střely vyhledávali, i když byli na hřišti nejmladší.
„Pavel Miloš byl ale ortodoxní trojkař, věděl o své roli v týmu a hlavně střílel. V tom byl opravdu vynikající. Těžko se to srovnává. Kuba Nečas má i výbornou rychlost a nájezd, je dobře atleticky vybavený. Jako mladý hráč musí samozřejmě přidat i obranu a nasazení. Třeba se časem jasněji vyprofiluje. Teď je na tom dobře i v obraně díky své fyzické stránce a atletičnosti. Je všestranný,“ uvažuje Krakovič.
