Houškovi do Abú Zabí doprovázeli syna Marka, talentovaného děčínského rozehrávače, kterého pozvali na turnaj NextGen Euroleague.
Po začátku konfliktu mezi Izraelem a USA na jedné straně a Íránem na druhé uvízli na Blízkém východě. Když se konečně dostali do letadla, které je dopravilo domů, Írán zrovna udeřil v okolí letiště v Dubaji.
„Fakt jsem se bál. Člověk si říká, že nastoupí do letadla a může se stát cokoliv,“ rozklepal se Houška.
Co se dělo při odletu?
Stáli jsme frontu na letadlo a najednou se všem rozpípaly telefony s poplachem. Všichni se schovávali, lidé, co měli malé děti, to vzali úprkem. Zase to někde létalo, snad zasáhli nějakou americkou základnu. Pak jsme další hodinu čekali v letadle, než ho pustí do vzduchu. Pak vzletíte a jen čekáte...
Děčín, 21.8. 2025, Jakub Houška, legenda basketbalového Děčína a jeho syn Marek Houška, který dovedl jako kapitán kadety k bronzu na ME U16 skupiny B, v 16 letech začne trénovat s ligovým áčkem Děčína.
Jak jste se vůbec na let do Česka dostal? V Dubaji stále zůstává hodně Čechů.
Řešil to hráčský agent, kterého má Mára. Byly varianty, že bychom mohli letět speciálem do Istanbulu, co vypravila Euroliga. Ale řekli, že můžou letět jen hráči, tak jsme hledali další možnosti. Agentovi patří velký dík, dostali jsme se díky němu do speciálního letu.
Bez něj byste byli v Emirátech?
Určitě. Bylo to narychlo, původně jsme mysleli, že poletíme až v pátek, nakonec to dopadlo takhle. Jsem rád, ale když jsem stál na letišti a skočilo na mobil upozornění na raketový útok, člověk si říká, jestli ještě neměl počkat. Ale byli na tom všichni. I personál letadla. Byli připravení to proletět. Kapitán jen řekl, ať se dobře připoutáme a že letíme. Klobouk dolů před nimi.
Ve vzduchu jste něco viděli?
Musím se přiznat, že jsem raději nekoukal z okna, viděl jsem toho už dost za těch pár dnů a stačilo mi to. V letadle nejde ovlivnit vůbec nic, neměl bych z toho dobrý pocit. Mladší syn Fíla chtěl koukat, já mu pořád nenápadně zakrýval okénko. Radši jsem si pak pustil film. Museli jsme letět nízko, být dlouho připoutaní, ale když jsme přiletěli do Egypta, tak jsem věřil, že to bude dobré. Bylo tam mezipřistání na tankování, i piloti chtěli z Dubaje rychle pryč.
Říkal jste, že jste toho během pobytu v Emirátech viděli hodně. Co tedy?
Do soboty jsme si to docela užili, pak se to celé pokazilo. Po obědě začaly poplachy a průšvih. My měli rohový pokoj s balkonem, docela dobré výhledy, viděli jsme pár situací, kdy protivzdušná obrana zafungovala výborně proti dronům a všem raketám. Nebylo příjemné na to koukat a slyšet, jak to duní. A v noci to zase svítí.
Basketbalové talenty uvízly v Abú Zabí. Máme se schovat do krytu, mrazí Houšku |
Útoky probíhaly hlavně v noci?
I přes den. Chodili jsme se schovávat do hotelového lobby. Říkali nám, ať hlavně zalezeme někam pod střechu, kdyby sestřelili dron, aby nám neublížily úlomky. Oni si jsou na 100 procent jistí, že drony zachytí, průšvih je, když dopadne nějaký úlomek do města. Viděli jsme dvakrát v dálce požár, nevěděli jsme, co to je. Kluci, co spali vedle letiště, slyšeli tu ránu, když to dopadlo tam. Člověk pořád čekal, kdy to zase přijde. Slyšíte nejdřív ránu, až pak je poplach. Funguje to takhle zpětně, nejde se na to dopředu připravit.
Pro vás to bylo o to nepříjemnější, že jste se nebál jen o sebe, ale i celou rodinu.
To určitě. V první fázi byl Mára jinde než my, spali v centru na hotelu, nějakých 15 kilometrů od nás. Když se v sobotu rozhodovalo, jestli turnaj bude pokračovat, dvakrát přerušili zápas s Monakem. Kluci se museli dvakrát schovat. I na Márovi bylo vidět, že už tam nechce být, že se bojí. Když to začalo, říkali jsme si, že ho musíme dostat k nám na hotel.
A podařilo se?
Naštěstí ano. Zaplaťpánbůh, že jsme tam byli jako rodina. Kdyby tam byl Mára sám, bylo by to daleko horší. Vždy se nám lidé diví, že s ním všechno objíždíme, ale potvrdili jsme si, že to je správně. Taková situace se může stát kdykoliv a já ani manželka si neumíme představit, že bychom s ním nebyli a nějak se to řešilo. Nikdo se tam nedostane, jen čekáte. Strašný pocit.
A jak to nesli manželka a synové?
Manželka chtěla mít hlavně Máru u sebe, hlava nehlava, pak už byla docela dobrá. Já se možná bál víc než ona. Mladší Fíla to nesl těžce, fakt se bál, skoro nespal. Je to malé dítě, snažil jsem se mu vysvětlit hodně věcí, třeba jak funguje obranný deštník. Uklidňoval jsem mu a vysvětloval, že ten deštník fakt není děravý.
Nejvíc jste se bál kdy?
Když jsme nastupovali do letadla. Bylo to nepříjemné. Pro mě i pro ostatní lidi. Každý byl trošku nervózní, trošku srandičky. Obranné mechanismy, co fungují. Člověk si říká: Proč zaútočili zrovna teď, když nastupuje, a ne až za čtyři hodiny? Když jsme zažili prvotní výbuchy taky, to jsem se bál taky. Nevíte, co se děje, protože to neznáte.
Jak vás informovaly tamní úřady?
Sledovali jsme oficiální zdroje, bylo to velmi dobré, profesionální, žádné bludy. Oni fakt dodržují pravidla. Nesdílí žádné neověřené informace, z jejich strany to bylo dobré. Jejich šejk, který je pro ně modla, se v neděli sebral a šel do největšího nákupního centra a obědval tam. Aby dokázal, že to je fakt bezpečné a že za lidmi stojí. Působilo to velmi věrohodně, bylo vidět, že lidi jim věří, že země je proti útokům dobře zabezpečená.
Nebyl risk letět na turnaj, když válka byla na spadnutí?
Válka je na spadnutí kdykoli a kdekoli. Nikdo nám neřekl, ať tam nelétáme. Některé státy to věděly den dva dopředu. Vědět to, zůstanu doma. Člověk nechce nic takového zažít. My se na turnaj vydali týden předem, užívali jsme si, bylo to parádní. Kdyby nepřišla ta sobota.
Jak se synovi povedl turnaj, než se ukončil?
Pro Máru super. Hráli jen dva zápasy, měli mít čtyři. Měl proti sobě kvalitní hráče, Mára ve druhé půlce prvního utkání ukázal, že na téhle úrovni může hrát. A ve druhém utkání byl první střídající. Předvedl, co se od něj očekávalo. Viděly ho další kluby, nějaká zajímavá nabídka přiletěla, ale to nechci zatím ventilovat. Máme svoji zvolenou cestu, tou půjdeme. Škoda, mohli to vyhrát a zahrát si třeba s Realem Madrid. Ale pořadatelé udělali všechno, aby to dopadlo dobře. Měli vybrat dva týmy, které pojedou na finále Euroligy, tak nevím, jak udělají.
Holčičí El Nordico, 4. 11. 2025, zápas extraligy U17 basketbalistek Válečnice Děčín - Sluneta Ústí nad Labem. Děčínská legenda Jakub Houška.
Marek chtěl hodně stihnout čtvrteční derby Ústí - Děčín, že?
No jasně, přiletěli jsme domů a hned musel na trénink do haly. Na chviličku, šel pozdravit.
Takže bude happy end, když nastoupí a rozhodne?
To by bylo krásné, ale pro mě je happy end, že jsme dosedli v Praze. Spadlo to ze mě.
Zažil jste těžší situaci v životě?
Asi ne. Něco ovlivnit dokážete, některé věci ne. Na zemi jsme to dokázali, ve vzduchu už ne. Spoléháte na pilota, který má omezené možnosti. Z pohledu psychiky i čekání v Abú Zabí, jestli zas něco přijde…
Někteří realitní makléři konflikt zlehčovali.
Je to jejich byznys. Je krásné, že se projdou po pláži, kde jsou lidi, ale chyběl tomu kontext. A v tu chvíli to bylo nebezpečné. Nemůže nikdo říkat, že je všechno v pohodě, když se čtyři hodiny nic neděje. Od nich je to podpásovka. Lidi, kteří tam žijou, měli odpověď: To není naše válka, my víme, že jsme v bezpečí. Oni cítí tu bezpečnost, která je tam neuvěřitelná.
Svět se podle vás zbláznil. Proč?
Každý ze silných hráčů chce být důležitý, bohužel máme dva lídry velmocí, kteří to chtějí dokazovat. Já tomu nerozumím. Nevím, proč by měli být nejbohatší lidé na světě zbrojaři. To je pro mě nepochopitelná věc. Samozřejmě je v tom ropa a další věci, ale měly by se respektovat dohody. Kdyby je nerespektovali v Dubaji, je to džungle. Žijí tam tři miliony lidí, chudí pomáhají bohatým. Světoví lídři z toho džungli dělají. Válka vydělává peníze… Už jen tím, že se zdraží ropa. Naštěstí v Abú Zabí, kde bylo řekněme 20 tisíc turistů, řekli: Všem zaplatíme ubytování. To je gesto, že si vás váží za to, že k nim jezdíte.
Vám už hotel zaplatili?
Ještě peníze zpátky nemáme, ale dávali jsme jim veškeré dokumenty. Měli by nám to proplatit. Noc na hotelu stála deset tisíc. Když si někdo splní sen, našetří si a vydá se tam na dovolenou a najednou by měl platit týden navíc… To vám žádná pojišťovna nezaplatí.
