Vzpomněl si na temnou minulost. Jak se prokousal z beznaděje až k závratnému platu přes deset milionů dolarů ročně. Jeho matka jej porodila v patnácti, ve vězení skončili jeho otec i pěstoun. A nakonec i sedmnáctiletý Allen. Měl odsedět pět let po rvačce gangů, po čtyřech měsících však byl omilostněn. Za nedovolené držení zbraně a marihuany dostal později podmínku.
V basketu ale vynikal nade všemi. A nastal zázračný zvrat, v roce 1996 se stal jedničkou draftu NBA. "Nikdy jsem se nevzdal, když jsem viděl, kolik lidí se na všechno vykašlalo a jak dopadli," připomněl Iverson.
Rebelská krev v něm ale dosud proudí. Hrával s šátkem na hlavě, na kůži má snad dvacet vytetovaných symbolů s hesly "Jen nejsilnější přežije" nebo "Nikoho se neboj". V oficiálním magazínu NBA Inside Stuff raději fotografie vyretušovali, aby nevzbudili pohoršení u konzervativních fanoušků. "Nosím na těle i jména matky, babičky, dětí a manželky.
Zbavit se jich je jako rána do obličeje," reagoval tehdy Iverson.
A brzy nato nazpíval rapové album Non-fiction, v němž napadal homosexuály, ženy a vyzýval k násilí. To už se naštval i David Stern, šéf NBA, a pozval si basketbalistu na pohovor. Výsledek? Iverson se omluvil. "Nechtěl jsem nikoho urazit. Zpívám jen o tom, co jsem zažil." Přestalo se mu dařit i na hřišti, hrál moc na sebe, neshody s koučem Larrym Brownem narůstaly.
Odborníci už probírali, kam se nezkrotný živel přestěhuje. Iverson však slíbil, že se změní. "Je skvělý, jsem na něj hrdý jako otec," prohlásil před několika dny trenér Brown. "Jsem jen starší, rozumnější a vyspělejší," vysvětloval Iverson reportérovi agentury AP.
Sezona mu vyšla skvěle. Nejenže se stal podruhé králem střelců, ale tým se valí soutěží jako rychlík. Když před 18 lety získal Moses Malone jako poslední hráč Philadelphie tutéž cenu, mužstvo dobylo také zatím poslední titul.
Iverson už stojí před semifinále, v noci na dnešek velel týmu v pátém utkání proti Torontu. Minulý týden si vyrovnal osobní rekord, stejnému soupeři nastřílel 54 bodů...
