Možná vás proto překvapí odpověď jednoho z pilířů skvostné éry českého ženského basketbalu minulé dekády na otázku, jakou cenu pro ni má pozvednout Český pohár, který tento týden pomohla vyhrát Královu Poli.
„Je to potěšení na srdci. Proto, že náš tým je složený ze samých domácích hráček, a že se prosadil v konkurenci ostatních ligových družstev, mě strašně těší,“ líčí 33letá pivotka, jejíž kariéra oficiálně dospěla do poslední sezony.
Tu se, poprvé v životě, rozhodla rodačka z Hradce Králové, žijící dlouhodobě v Praze, odehrát celou na Moravě. V Brně má byt, a pokud to jde, pendluje do Prahy vlakem.
Jaká je to zkušenost? „Jiný kraj, jiný mrav, to sedí. Ale já jsem nepřicházela do týmu lidí, které bych neznala. Je to díky tomu strašně fajn. Vládne zde uvolněnější atmosféra oproti ryze profesionálnímu prostředí v USK Praha. Asi je to přesně to, co jsem potřebovala na sklonku kariéry,“ chválí si svoje rozhodnutí Burgrová.
Postrčily ji k němu kamarádky Edita Šujanová, spoluhráčka z mistrovství světa 2010, a Milena Prokešová. Přesvědčily Burgrovou, že má cenu zahrát si za KP Brno.
„Holky mi to postavily tak, že si spolu užijeme a zahrajeme si s mladýma holkama, které mají drajv. To se naplnilo a užívám si to moc,“ bilancuje Burgrová.
A tak hraje zápasy nejen poprvé na Moravě, ale zřejmě poprvé v kariéře před tak impulsivním šéfem klubu, jakým je Richard Foltýn v KP Brno. Ten při finále Českého poháru fandil v kotli s šálou na krku a řehtačkou v ruce. „Vidím, že si to užívá, a to se mi líbí. Hlavně je na klub hrdý,“ cení si zdaleka největší „kapacita“ v kádru Králova Pole.
O to víc ji povzbudil pohárový úspěch, že pro KP nebyl povinný tak, jako byly české trofeje pro USK. „Tam je kvalita někde jinde. A to české tituly USK nechci shazovat. V Brně jsou po poháru emoce, protože byl úspěch nečekaný. Tohle si člověk opravdu vydřel,“ ví zkušená posila.
Na konci minulého roku ji přibrzdila zlomenina nosu, po které jí zůstala znatelná boule. Říkalo se, že se Burgrová chystá hrát v ochranné masce, ale to zavrhla. „Když to bude bolet, tak bude,“ usoudila a vrátila se na palubovky.
O sezoně v KP Brno mluví s potěšením v hlase. „Dala mi znovu radost ze hry. Strašnou! Přece jen si musím přiznat, že poslední sezony v USK nebyla důvěra v moje dovednosti jako dřív, a to hráče psychicky vyvede z míry. Bylo strašně fajn dostat se do týmu, kde moje kvality vystačí k tomu, abych si zahrála a pomohla k dobrým výsledkům,“ hřeje Burgrovou.
Se smíchem vypráví, jak se cítila v závěru pohárového finále poté, co zahodila tři trestné hody za sebou, a šla se pokusit trefit čtvrtou šestku v řadě do obroučky, a se míč odrazil do hry, rozjel se čas a utkání doběhlo do vítězného konce.
„Snažila jsem se, aby tam ta čtvrtá šestka nespadla. Říkala jsem si: třikrát nedám, a teď se snažím nahazovat, jo? To je teda vtipný,“ vrací se k finále proto Hradci Králové. I nahozením míče na obroučku ho pomohla Královu Poli těsně vyhrát.
Občas si vzpomene na mistrovství světa, které český tým před osmi lety rozjížděl skupinou právě v hale, ve které je KP doma. „Třeba se při tréninku koukám na horní tribunu, a říkám si, jó, i tam bylo tehdy plno,“ zasní se basketbalistka.
Basketbalistky KP Brno oslavují zisk Českého poháru. Nahoře uprostřed Ilona Burgrová.
Přestože se jí povedlo chytit novou jiskru, další sezonu je rozhodnutá už nepřidat. „Jestli se do české ligy někdy vrátím, tak to bude jako zasloužilá matka do některého z týmů na chvostu. O medaile už hrát nebudu,“ utvrzuje se. Naopak o medaili v české lize se chystá s KP Brno pokusit. „Pohár byl odměna. Chceme jich víc,“ přeje si.
Zároveň doufá, že to nebude jediný specifický cíl, který si v Brně splní. „Holky z družstva mi od začátku sezony slibují, že zajdeme na Bláhovku,“ zmíní legendární restauraci v centru města, kde se podává vyhlášené pivo a uzené koleno. „No a jak to vypadá? Ještě jsme tam nebyly.“
