Za současnými úspěchy ženského basketbalu stojí Brno. Kouč Bobrovský dovedl zdejší tým k deseti českým titulům v řadě, reprezentaci k triumfu na mistrovství Evropy. Je ta zásluha opravdu tak velká?
Je to úplně megazásluha. Družstvo je v Brně celý rok pohromadě a pak tvoří základ národního týmu. Když máte peníze, máte dobré podmínky. V dnešní době je to hodně o penězích.
Vadí vám to?
Nedovedu si představit, že bych šla na osm hodin do práce a pak na trénink. Navíc máme každý druhý týden Euroligu a jsme někde pryč, to by mi ani dovolená nestačila.
Narodila jste se v Bruntálu, bydlí tam vaše rodina. Jste hrdá rodačka?
Všude propaguji Bruntál, protože jsem se tam narodila, je to moje město. Ale v Brně už jsem taky hrozně dlouho. Ale hantec je něco strašnýho, to mi trhá uši.
Bojovností strhává ostatní. Jako kapitánka je od hubyHanka se vypracovala v naprosto nepostradatelnou hráčku nejen pro Brno, ale i pro reprezentaci. Pro reprezentaci ještě víc, protože je vlastně jediná rozehrávačka v zemi. Není typická rozehrávačka, dlouho ji nechtěla hrát. Dřív to dávala najevo, ale musela si zvyknout. Rozehrávačka musí zapojit i mozkové muzeum a to někdy bolí. |
A je pro vás Brno nový domov?
Určitě ano. Po skončení kariéry bych tady asi zůstala. Brno je v pohodě, oproti Praze je akorát velké. Když nechci, nikoho nepotkám. Pokud chci, tak se mi to povede.
Kouknete se v Brně občas také na nějaký jiný sport?
Občas jdeme na basket chlapů, na A Plus a Housery. Na volejbal na holky. Ale moc toho nestíháme.
A co na hokej nebo fotbal?
Jednou jsem byla povinně na fotbale kvůli škole a to bylo něco tak strašnýho!
Strašného? Jak to?
Brno hrálo na Srbské proti Baníku. Bylo nějaké přerušení, pak se rozehrávalo, a nějakej hráč kopnul do zad svýho spoluhráče, kterej stál tři kroky před ním. Řekla jsem si: To si dělá srandu, ne? To je jako kdybych trefila střelou hlavu spoluhráčky.
Jaké si dáváte další mety v kariéře? Třeba vítězství v Evropské lize?
Vyhrát Euroligu by bylo příjemný. Ale nebudu hrát do padesáti, než se mi to povede.
Někteří hokejisté tak skoro dopadli.
Ti nemusí rodit děti. Jednou bych nějakého špunta chtěla. Sice ne za rok, ale v pětatřiceti by taky mohlo být pozdě.