„Hodně lidí je tím fascinováno,“ popisuje turecký basketbalista hrající za Portland Trail Blazers. „Spoluhráči začnou dělat fórky, že to ze mě na hřišti za chvíli vyletí. Taky se zasměju a řeknu jim, ať se radši jdou rozcvičit a nechají mě dojíst.“
To, jak skloubit muslimský svatý měsíc s vrcholovým sportem, je letitá debata. NBA se většinou vyhýbá, neboť čas modliteb a půstu se často míjí se sezonou, případně jako nyní přichází v pokročilé fázi, kdy už je ve hře jen několik celků.
Portland srovnal sérii 2. kola proti Denveru na 3:3 na zápasy a pořád sní o konferenčním finále. Pomohl mu i Kanter: odehrál přes 29 minut, připsal si šest bodů a 14 doskoků.
Nadšení fanoušci Portlandu, jedni z nejvěrnějších a nejhlasitějších v lize, si cení toho, že Kantera spíše než ramadán omezuje právě zraněné rameno. Ambiciózní celek jej potřebuje - ale jednoduché to není.
„Od roku 2011, kdy jsem začal hrát v NBA, moje oddanost víře vzbuzuje zvědavost spoluhráčů, trenérů, fanoušků,“ líčí Kanter v deníku Washington Post.
V kádru Trail Blazers jsou stejného vyznání také potomek nigerijských králů Al-Farouq Aminu a Bosňan Jusuf Nurkič. Nejznámějším muslimem dějin basketbalu je jistě legendární Kareem Abdul-Jabbar. A tím dalším, jehož příklad teď následuje Kanter, je slavná hvězda minulosti Hakeem Olajuwon.
Ne, není vůbec snadné nejíst a nepít za denního světla, když za sebou máte skoro stovku zápasů v sezoně. „Proto jsem teď Hakeemovi psal,“ líčí Kanter, jak žádal o radu olympijského vítěze z Atlanty 1996. „Pamatuju si, že on se v 90. letech v play off postil a zároveň ho vyhlásili nejužitečnějším hráčem finále. Dal mi pár tipů. Kolik vody vypít, jaké jídlo jíst, kdy přesně vstávat.“
Turecko jde po Kanterovi. Žádá vydání mezinárodního zatykače |
Kanter je barvitou figurou, kvůli kritice prezidenta Erdogana je ve vlasti na černočerné listině národních zrádců. Jeho basketbalové dovednosti jsou však univerzální měnou: v Oklahomě si třeba klubový kondiční trenér vyzkoušel třídenní půst, aby lépe pochopil, jak Kantera v tomto období připravovat. Jiní spoluhráči si díky němu oblíbili halal jídlo, které Kanterovi v klubech nechávají připravovat.
Ale míra porozumění neumenšuje komplikace pro sportovní režim.
„Ramadán je v tomto směru jako třicet díkůvzdání za sebou. Tak velká jsou večerní jídla,“ říká 211 centimetrů vysoký a 113 kilogramů vážící obr. „Proto si hlídám, abych i při půstu vedl zdravý životní styl.“
Olajuwon pro web NBA tvrdil, že se při ramadánu paradoxně cítil pokaždé silnější a energičtější; Kanter zatím cestu hledá, neboť takové play off nikdy předtím nezažil. Ale nelituje. A nestěžuje si.
„Někdy vstávám ve tři ráno. Naučil jsem se oceňovat ticho tmy,“ líčí. „Kalendář NBA je nabitý, plný cestování, tréninků, týmových mítinků. Už pět modliteb denně je náročné zvládat - je to náročné, ale proveditelné. A totéž platí o půstu.“
Že ani v basketbalu sytý hladovému nevěří? Podstatou je, že Kanter zatím neztrácí chuť na hřišti.
