A v úterý si v rozhovoru pro iDNES.cz a MF DNES oddechla: „Už to ze mě trošku opadlo, poslední týden byl takový chaotický, normálně na vyjednávání máte mnohem více času.“
Kvůli průtahům ve schvalování nové kolektivní smlouvy mezi vedením soutěže a hráčskou asociací ale zažívají v zámoří pořádnou hektiku, která se přenáší i k jednacím stolům.
Avšak Čechová si po úspěšném rokování libovala: „První velký krok je za mnou a teď se můžu soustředit na USK a ligové finále. Potom už se těším do Ameriky!“
Nemůžu se dočkat. Budu chtít ukázat, že se dokážu měřit s top hráčkami.
Už jste všechny zážitky z minulého týdne vstřebala?
Všechno se seběhlo tak rychle! Navíc jsem se musela rozhodnout, který tým si vyberu. Kromě Minnesoty jsem totiž mluvila ještě s jedním. Nakonec ale bylo hotovo za tři dny, všechno se muselo rychle zařídit. A teď už se řeší víza.
Kdo o vás měl ještě zájem?
To si musím nechat pro sebe. Ale než jsem se rozhodla pro Minnesotu, trochu jsem váhala. Pak jsem navíc zjistila, že o mě měl zájem ještě jeden další tým... Ale s ním už jsem v kontaktu nebyla, protože v tu chvíli jsem měla podepsáno.
Naplno i v tréninku! radí poslední Češka v WNBA. Hamzová na cestu za moře vyspěla |
Proč nakonec Minnesota?
Jevili o mě dlouhodobější zájem, s asistentkou trenérky (Lindsay Whalenovou) jsem se potkala v lednu i v Praze. Během telefonátu jsem cítila, že mě znají jako vlastní boty, vědí, jaká jsem a jaké jsou moje silné i slabé stránky. Věřím, že díky tomu budou vědět, jak se mnou pracovat, a že mě individuálně posunou.
Mají s vámi dlouhodobější plány?
Podepsala jsem smlouvu na tréninkový kemp, nemám žádnou jistotu, že se dostanu do finální dvanáctky. Jedu do Minnesoty, abych se o místo v sestavě poprala a ukázala se v tom nejlepším světle. Říkali mi, že se jim líbí můj styl hry, moje dynamika, ale uvidím, jestli je doopravdy přesvědčím.
Emma Čechová na tréninku českých basketbalistek
S kým z trenérského štábu budete kromě bývalé hráčky USK Whalenové nejblíže spolupracovat?
Během jednání hodně zmiňovali i Rebekkah Brunsonovou (pětinásobnou šampionku WNBA, jež stejně jako Whalenová působila i v USK Praha), která hrála na mé pozici. Vezme si mě pod křídla, co se týče tréninku. Těším se, že se od takové osobnosti něco přiučím a že mi ukáže, na kterých věcech ještě musím zapracovat.
Tušíte, co s vámi udělá konkurenčnější prostředí?
Myslím, že situace v Minnesotě bude trošku specifická, přece jen některé hráčky už mají smlouvu podepsanou. Ale pro mě se nic nemění – budu chtít ukázat, že se dokážu měřit s top hráčkami, které už mají kontrakt v WNBA jistý. Nemůžu se dočkat, až poznám zase nové prostředí a fungování organizace na úplně jiné úrovni profesionality.
Dávala vám tipy Bridget Carletonová, vaše parťačka z USK, která u Lynx strávila sedm sezon?
Bavily jsme se třeba, že trenérka Cheryl Reeveová je velká odbornice, jedna z nejlepších v WNBA. Bridget říkala, že dělám dobrý krok a že tam budu spokojená, pokud se do finálního týmu dostanu. Věří, že se v Americe můžu hodně posunout, drží mi palce.
Nenaruší vám případné angažmá v WNBA plány s reprezentací a při studiu práv?
Ameriku jsem v hlavě nosila celou sezonu, brala jsem to jako takový menší sen, že bych se dostala aspoň na kemp a zabojovala o smlouvu. Kdybych uspěla, bohužel přijdu o přípravu s národním týmem, ale s trenérkou Ptáčkovou už jsem si volala. A zkoušky si zkusím dodělat později. Ještě se všechno řeší, doufám, že mi vyjdou vstříc.
Basket není priorita. Chci vystudovat práva a řešit válečné zločiny, líčí Čechová |
Co vám Romana Ptáčková říkala?
WNBA mi moc přeje. Říkala, že je to obrovský individuální úspěch.
Je o to sladší, že ho můžete sdílet s Eliškou Hamzovou, která rovněž míří do Minnesoty?
Určitě! Potkaly jsme se v pondělí odpoledne a všechno jsme probraly. Je super, že si můžu pokecat s někým, kdo prožívá to, co já. Ze začátku nám pomůže, že tam budeme mít jedna druhou. Děláme velký krok do neznáma a je fajn si s někým pokecat i česky.
Ale vy jste na zahraničí poměrně zvyklá, vyrůstala jste v Belgii, ve Vídni jste zase chodila na francouzské lyceum.
To jo. Když jsem se bavila s rodiči, říkali mi: Ty snad nejsi vůbec nervózní! Teď se nestresuju, většinou na mě věci dolehnou těsně předtím, než někam vyrážím nebo se něco děje. Na druhou stranu, Amerika je jiný svět, řekla bych, že v Evropě jsme si většinou kulturně blíž. Uvidíme, jestli to nebude šok.
 |
Připravuje vás bratr Adam, který studuje na Harvardu a k tomu vesluje?
Popravdě, netráví moc času mimo kampus, řekla bych, že je spíše ve studentské bublině. Ale už jsme se bavili, že by za mnou přijel, až mu skončí škola, kdybych se do WNBA opravdu dostala. To by bylo super.
Co další vize?
Teď si je moc nedělám, chci jít krůček po krůčku. Musím na sobě zapracovat, jsem zvědavá, jak velký skok oproti Česku mě čeká a jestli se dokážu rychle přizpůsobit.
