Kontrast, který na první dobrou zaujme. Což ale neznamená, že musí být zcela špatně.
Na začátek je nutné podotknout, že dubajský klub není prvním týmem, jež zcela nezapadá k názvu soutěže. V Jadranské lize, v podstatě nástupkyni jugoslávské soutěže, dříve hrávalo třeba Maccabi Tel Aviv. Přátelé basketbalu si pak zajisté vzpomenou na sezonu 2010/2011, kdy s balkánskými kolosy měřil síly Nymburk.
Kvůli válce s Hamasem oslabí. Maccabi sází na ty, kteří Izrael znají, přiznal kouč![]() |
Přesto se v současnosti region rozdělil na dva názorové tábory.
„Někteří se domnívají, že vstup Dubaje je dobrý krok, protože se balkánský basket probíjí na nový trh a dostává významnou finanční injekci. Druhá část ale tvrdí, že je to krok špatným směrem a Jadranská liga opět ztratila své kouzlo a podstatu,“ přibližuje novinář Nikola Stojkovič z Mozzart Sport situaci mezi váhajícími srbskými příznivci.
Situace ve Slovinsku není příliš odlišná, rozpolcené pocity vládnou.
„V Dubaji pracují lidé, které mám moc rád a přeji jim to nejlepší. Ještě nikdy jsem tam nebyl, bude to skvělý zážitek. Ale přiznám se: Je zvláštní, když v této lize hrají Izraelci, Maďaři (tým Szolnoki Olajbányász), nebo Dubaj... Je to obchodní rozhodnutí ligy, my vládneme na palubovce,“ komentuje pro deník Delo Zvezdan Mitrovič, černohorský trenér lublaňské Cedevity Olimpija.
Ostřílený Jaka Blažič kouče doplňuje pro Dnevnik: „S Dubají aspoň získala ABA liga na kvalitě.“
A třeba Chorvatsko?
„Musíme se ptát, jaký smysl má, když někdo, kdo s námi nemá nic společného, hraje místní ligu. Neexistuje žádné konkurenční zdůvodnění ani logistické, protože letět pět a půl hodiny na jeden zápas nikoho nepotěší,“ píše Dražen Brajdič, dlouholetý novinář deníku Večernji list. Ale zároveň přiznává: „Ve hře jsou peníze a záruka větší ziskovosti této soutěže.“
Petrodolary a výdělky. Kluby našly shodu
Co si na Balkáně tedy od příchodu nováčka z arabského světa slibují? Ve zkratce zvýšení dvou věcí: konkurence a výnosů – chcete-li otevření dveří na nový trh, které je atraktivní především pro akcionáře.
„Kluby uznávají tuto vizi jako ideální příležitost,“ ujišťoval na jaře ředitel soutěže Dubravko Kmetovič.
O přičlenění Dubaje do Jadranské ligy se vedla dlouhá jednání, která se podle zákulisních informací novinářů z regionu točila spíše kolem peněz než otázky samotného vstupu nového klubu.
Dubaj vstupuje do evropského basketu, proti byl jediný klub. Blízko je i Euroliga![]() |
„Problémy byly finančního rázu, protože zástupci týmů věřili, že Dubaj může přijít ještě s výhodnější nabídkou, která by nakonec mohla lize přinést příjem 2,5 milionu eur ročně,“ prozrazuje Stojkovič.
Delší čas na jednání vyžadoval také srbský Partizan, který před vstupem nováčka tlačil na změny v rámci ligové struktury, než začnou debaty o rozšíření ze 14 na 16 účastníků. „Klub však nebyl vysloveně proti, navíc také věřil, že liga může dosáhnout většího finančního přínosu,“ doplňuje srbský novinář.
Takový přístup ovšem není zarážející, basketbal na Balkáně dlouhodobě tíží ekonomické problémy. Divoké historky z fungování některých výběrů si vyslechnete téměř ve všech koutech regionu. Srbští obři zase čelí tlaku euroligové konkurence.
Balkánská perla na kapačkách. Ani cizí peníze neoživily Dončičův první klub![]() |
Željko Obradovič, kouč Partizanu, sice optimisticky předpovídá: „Velký rozpočet nehraje roli. Týmy, které ho mají, Euroligu nevyhrávají.“
Avšak spoléhat se na zarputilost, bojovnost a hrdé srdce nejde donekonečna, což si vysocí funkcionáři Jadranské ligy uvědomují.
A proto se přísun nových financí náramně hodí. „Navíc pro níže postavené kluby regionu je to šance, jak se ukázat před jiným basketbalovým publikem a získat další zkušenosti,“ míní Stojkovič.
Když Dubaj neutrácí
Prozatím se nenaplnily ani obavy, že Dubaj odstartuje premiérovou sezonu s našlapaným kádrem, který vysoce převýší konkurenci. „Pokud by v nadcházejících sezonách ještě navýšili rozpočet, mohli by být vážným kandidátem na první místo,“ neskrývá Stojkovič.
Letos ještě k favoritům nepatří.
Začněme od realizačního týmu. Jako kouče se snažili nováčci získat legendárního Svetislava Pešiče, šéfa lavičky srbské reprezentace. Od začátku totiž vedení Dubaje tvrdilo: Prioritou je trenér, který zná prostředí Balkánu. Koho lepšího tedy žádat?
Jenže nepochodili.
Nakonec se klub dohodl s Juricou Golemacem, který působil kromě slovinských klubů Cedevita Olimpija a Koper Primorska také v Hapoelu Eljat či jako asistent u reprezentace Gruzie. O novém týmu v rozhovoru pro Jutarnji list prohlásil: „Všichni hráči, kteří přišli, tento projekt respektují a nikoho z nich jsme nepřeplatili.“
Šatnu zaplnila sestava se zkušeností s Jadranskou ligou či dalšími evropskými soutěžemi doplněná o několik Američanů.
Největší jméno si nechal klub na závěr léta, kdy potvrdil příchod Davise Bertanse. „Lotyšský laser“ strávil dva roky v lublaňské Olimpiji a dva v Partizanu, poté se přes španělskou Baskonii vydal na osm let do NBA. Zahrál si za San Antonio Spurs, Washington Wizards, Dallas Mavericks, Oklahoma City Thunder a Charlotte Hornets.
Slovince zaujal také příchod Klemena Prepeliče, který ještě loni hrál v hlavním městě, než se přesunul do Galatasaraye, nyní bude dělat kapitána v Dubaji. Srbové Danilo Andjušić, Nemanja Dangubič, Aleksa Uskokovič prošli mimo jiné Crvenou zvezdou nebo Partizanem. Chorvat Leon Radoševič zase vyrostl v Ciboně.
Nate Mason, JaCorey Williams a Leyton Hammonds patří mezi americké světoběžníky.
Pro syna český pas a předčít LeBrony. V USK už mi říkají dědo, směje se Schilb![]() |
A Stojkovič tvrdí: „V tuto chvíli bych neřekl, že Dubaj je finančně výrazně silný klub. Podle toho, co víme, se rozpočet pohybuje kolem 4 milionů eur. To je úroveň Eurocupu, tedy Crvena zvezda a Partizan jsou stále daleko vepředu.“
Dubajský generální manažer Dejan Kamenjaševič přístup vysvětluje pro Mozzart Sport: „Chceme být stabilní klub, který není odkázaný na stát. Pomoc samozřejmě přijde, ale nebude to přemrštěné jako v Evropě, kde vám dají peníze a vy nemusíte udělat cokoliv,“ a dodává: „My jsme povinni sehnat sponzory, zajistit televizní práva, zaplnit halu.“
Euroliga? Dlouholeté námluvy pokračují
A ostrá slova směřoval také k vedení basketbalové Euroligy, které zatím ke vstupu Dubaje nesvolilo. Také kvůli sportwashingu, tedy údajnému využívání sportu jako rozptýlení pozornosti od praktik spojených s porušováním lidských práv.
„Jsou tu předsudky a nevědomost, které celý proces zpomalují, ale doufám, že nakonec zvítězí zdravý rozum, protože k úspěchu vždy vede vize, koncept a logika,“ uvedl.
„Jsem v Dubaji deset let a máme více lidských práv než Evropa. Mluvím o Dubaji, ne o jiných zemích na Blízkém východě.“ rozohnil se Kamenjaševič v rozhovoru pro španělský deník El Correo.
„Více než 220 národností zde žije v míru a harmonii s jasným imigračním programem. (...) Jsem apolitický, ale Evropa se jen zhoršuje, takže mluvit o špatných lidských právech tady, v jednom z nejbezpečnějších měst na světě, bez násilného nebo muslimského režimu...“ divil se. „A samozřejmě, ženy mohou jít ven a žít normální život.“
Připomněl také, že ve hře byla koupě klubů, které už v Eurolize působí, ale v současnosti finančně neprosperují, nebo založení vlastní ligy stejně, jako postupuje Saúdská Arábie ve fotbale. Ani to však průlom v jednáních s Euroligou nepřineslo.
Energii teď musí směřovat jinam, před ním a celou basketbalovou Dubají teď stojí významnější zkouška: Ukázat už v Jadranské lize, že má projekt smysl, a získat na svou stranu aspoň část těch, kteří vstup klubu na Balkán neuvítali s nadšením.
Cesta je čeká dlouhá a náročná.























