"Já už ten pocit znám a teď chci, aby jej poznal i tenhle báječný tým," svěřuje se Miltonová.
Byl by to pompézní triumf, vždyť ženská Euroliga ode dneška vrcholí závěrečným turnajem Final Four právě v Brně. Domácí družstvo jej otevře semifinálovým duelem proti francouzskému Valenciennes.
"Jiný cíl než titul mít nemůžeme," netají se brněnský manažer Jiří Hamza. Právě proto do loni stříbrného týmu přivábil pár amerických hvězd, které se ale jinak liší jako Slunce a Měsíc.
Slunce, tak zní přezdívka bláznivě ztřeštěné Miltonové. "Je to super holka, úplně prdlá. To jsem ještě nezažila," popisuje ji brněnská spoluhráčka Jana Veselá.
Miltonová je pro Brno báječnou investicí. Nejlepší střelkyně i doskakovačka týmu se zároveň stará o náladu v šatně. Když se jí spoluhráčky zdají zamlklé, okamžitě rázně zakročí.
Keep smiling! Pořád se směj! To je filozofie jedenatřicetiletého velkého dítěte, jak jí občas říkají. "Víte, holky jsou někdy trochu moc vážné. Já chci, aby byly pořád veselé. Měli bychom žít tak, jako by byl každý den náš poslední. Někteří lidé zítra umřou a dnes byli smutní. Taková nechci být," hlásí žena připomínající nespoutaný živel.
Salesová, to je oproti ní klidná řeka. Zamlklá dívka působí až plaše. Mohlo by se zdát, že v Evropě, kde pobývá poprvé, skoro trpí. "Táhne ji to domů," míní kouč Bobrovský.
Snad i proto zatím Salesová nezáří tolik jako v Americe.
"Je to hlavně tím, že jsem tady poprvé a na některé věci jsem si musela zvykat.
Nerozuměla jsem jazyku, neznala jsem kulturu ani zdejší basket," líčí 29letá střelkyně.
"Ale je to pro mě obrovská zkušenost."
Zatímco Miltonová má v Brně manžela, Salesová Evropu poznává sama. "Hráčky tu na sebe tolik nežárlí," tasí první postřeh. "Jinak města jsou dost podobná, rozdíly vidím hlavně v obchodech. Někde si můžu vybrat víc," porovnává Salesová.
Možná se budete divit, ale Brno americkým bohémkám nudné nepřijde. "Není ani velké, ani malé. Zato je krásné," usmívá se Miltonová.
"A také tu na vás nezírají jako v Itálii. Tam na vás hledí, jako by s vámi nebylo něco v pořádku." Obě společnice občas zajdou do kina, jindy na večeři či na karty.
"Hraje se tu míň zápasů, než jsem zvyklá, takže mám mnohem víc volného času. Někdy jen sedím doma a sleduju DVD," vykládá Salesová.
A když přece jen rozverné duo hledá větší povyražení, vyrazí do Prahy na diskotéku. "Nebo do Vídně. To je rychlejší než do Prahy," povídá Miltonová.
Ta na vás klidně vybafne pár slov v češtině. "Hovno, to je krásné slovo," vyprskne smíchy. "Ale umím i prosim nebo pomoc." Jen jedné věci kouzelná Američanka nepřivykla. "Máte tu hroznou zimu. Už dávno mělo být jaro," stěžuje si.
Jak se v Česku dělá Final FourPraha (bb, rkr) - Ta kniha je trochu jako Bible. Má asi 150 stran a podrobně se v ní píše, co je nutno zařídit. Třeba jak dlouhé mají být postele pro hráče. Manuál pro Final Four mužské basketbalové Euroligy. "Ani mistrovství světa v hokeji nemělo takové požadavky," říká Vladimír Šafařík, šéf organizačního výboru basketbalového svátku. Česko letos hostí oba vrcholy elitních basketbalových turnajů. Mužský vypukne 28. dubna v Praze. Ten ženský začíná už dnes v Brně. "Organizace je těžší, než jsem čekal," řekl Jan Bobrovský, brněnský trenér a zároveň spolumajitel klubu. Byla to rychlovka, vždyť Brno získalo pořadatelství na začátku března! Klub se na turnaj musel přesunout do haly ve Vodově, jež má větší kapacitu. I to je rána do patnáctimilionového rozpočtu, z nějž největší část spolkne basketbalová federace FIBA. Domácí prostředí by Brňankám mělo pomoci získat vysněný titul. Klub však na akci nevydělá. O zisk budou bojovat i v Praze. Tady má Final Four rozpočet o 40milionů korun vyšší. A neúčast řeckého či izraelského týmu by ohrozila příjem ze vstupenek. "Poslední měsíc sleduju každý zápas," říká Šafařík. Volno měl naposled v prosinci. "Ještě nikdy jsem nedělal tak profesionální akci." Na organizaci se zatím podílí asi 60 lidí. Shánějí třeba čtyřboké časomíry na odpočítávání 24vteřinového limitu. "Ty se používají v NBA, v Evropě skoro vůbec," vysvětluje Šafařík během cesty na bezpečnostní schůzku na izraelskou ambasádu. A hotely? Hosté zaberou tisíc pokojů. "Na jednu stranu se těším, až si odpočinu. Ale na druhou: bude to výborná akce. Kdo nepřijde, bude hodně ochuzený," míní Šafařík. |
