Zatím neschválený návrh, o kterém se má jednat koncem srpna, zahrnuje i zákaz vnášení a konzumace alkoholu při utkáních dětí.
„Alkohol je jasný, ten tam nemá co dělat, zakažme to. Ale nedělejme z toho komorní prostředí. My to tady zakážeme, pak děti vyjedou někam ven, kde se bude křičet, troubit i bubnovat a nebudou na tu atmosféru připravené.“
Věříte, že návrh zakázat akustické pomůcky nakonec neprojde?
Zvedla se kolem toho obrovská vlna, nejsme v tom zajedno. Objevují se i názory, že to je dobře, ale myslím, že většina lidí, s nimiž jsem se bavil, s tím nesouhlasí. Nikdo neřekl, to je super, konečně bude na zápasech klid. Mně taky jako trenérovi občas vadí, když mám třeba time out a všichni fandí, tak jen mrknu na rodiče, oni na chvíli přestanou a funguje to. Nikoho nemusím přeřvávat, ta symbióza tam je. Za mě je to zbytečné.
Souhlasíte s návrhem zakazujícím trumpety či bubny?
Vnímáte to tak, že bouřlivé prostředí sportovcům pomáhá?
Každý obdivoval, co se dělo v Děčíně při finálových bojích o titul v kategorii U19. Všichni říkali, že by si to přáli mít taky. Je to zážitek jako blázen. Dobře, tohle byli devatenáctiletí kluci, není jim třináct čtrnáct, ale když tady fandí a bubnují rodiče, je to skvělé i pro ty menší děti. Jsou to zážitky. Pojďme zrušit vuvuzely, hučelo to a každému to vadilo, podle mě to už ani neprodávají. Snad ani na fotbale to už není, takže se o tom nemusíme bavit. Druhá věc je alkohol, to je také jasné – nula, zákaz všeho. Ale trumpetky, které používají rodiče? To jim chceme vzít tu radost, co z toho mají?
Rozumíte argumentům, proč ta opatření komise mládeže navrhuje?
Co jsem četl, tak je to kvůli turnajům, že pořadatelé tam mají neustálý hluk. To mi přijde zvláštní. Já jsem nastavený tak, že naopak bouřlivé prostředí mi vždy pomáhalo, cítím to tak, že to pomáhá i dětem v Děčíně, mají tady svůj kotel a rády chodí fandit. A my jim to teď zakážeme? Respektuju, že když je někdo u stolu celý den a pořád mu troubí za hlavou, je to složité. Ale jsou i horší věci, lidé pracují v hlučném prostředí. My to tady teď zakážeme, ty děti pak vyjedou někam v patnácti šestnácti ven a ono se to tam bude dít. A je to prostě špatně.
Děčínská basketbalová legenda Jakub Houška v hledišti s bubnem.
Děti si pak nezvyknou na hlučné prostředí při zápasech?
U nás, když děti házejí trestný hod, tak by se na ně nemělo pískat, to je už zažité, respektuje se to. Ale vyjedete ven, a tam to nikdo neřeší. A je jedno, jestli je tomu dítěti 13 nebo 14. Pískají na ně, bučí. My tady říkáme, nechte je aspoň při té šestce být, to se tady hodně zlepšilo. Ale teď chceme přijít s nějakým zákazem. Jasně, nezakazuje se fandění, mohou tleskat, křičet, ale k české mentalitě a českému sportu buben patří. Fandí se tak na hokejích, fotbalech, všude. Myslím, že prostředí v basketu je ještě velmi kultivované v tomto směru a je lepší, když lidi fandí, bubnují, než když tam pokřikují.
Někde si stěžují i místní obyvatelé na nadměrný hluk.
Je pravda, že někde jsou haly v obydlených částech města, třeba na Slunetě v Ústí nad Labem se nemůže bubnovat, pískat, troubit, protože si lidé stěžují, že tam je o víkendech kravál. To chápu. Ale zakázat to plošně? Ať se každý provozovatel haly rozhodne sám.
Argumentuje se i tím, že by se děti měly soustředit hlavně na basket.
Nemyslím si, že by se kvůli tomu nesoustředily na basket. Každé dítě je přece rádo, když mu fandí jeho rodič. Když vidí rodiče s bubnem, řekne si super, on to bere vážně, má to rád, fandí mi. Takže do toho dám ještě víc energie, budu víc trénovat, abych se zlepšil. My teď zavedeme, že se může jen fandit a tleskat, ale pak uslyšíme všude ty blázny, co tam křičí. Takhle je ty bubny přehlušily. Pojďme se zaměřit na kultivaci basketbalového prostředí celkově a ne na to, jestli budeme bubnovat, nebo ne.
OBRAZEM: Holky to umí taky! El Nordico kadetek bavilo i bolelo, zaplnilo halu |
Co si představujete pod kultivací basketbalového prostředí?
Komunikace s rodiči, jak by měli vystupovat, jak se nestarat o svoje děti, když jsou na hřišti. Nepokřikovat na dítě, neradit mu, nebo neradit trenérovi. Ať raději fandí, jsou tady s dětmi a jsou šťastní, že tady mohou sportovat. To je pro mě důležité, aby tohle fungovalo. A když někdo má u toho buben v ruce, tak budu rád.
Sám občas chodíte do hlediště fandit s bubnem.
Já jsem bubeník jako blázen! Na zápasech prvoligového béčka Děčína či U19 jsme fandili hodně, mě to i baví. A třeba náš Fíla (mladší syn Jakuba Houšky) oddřel celé mistrovství Evropy hráčů do 18 let jako bubeník. Máme to v krvi.
Takže byste si to nenechal zakázat?
Nevím vlastně, jak by se to vynucovalo, že by třeba předčasně ukončili zápas? Chápu, že by to bylo o nějakém respektování, ale já nemám rád úplně zákazy. Pojďme se o tom bavit, prostředí kultivovat, ale ne všechno řešit zákazy. Máme k řešení důležitější věci.
Znění návrhu, který vzbudil emoceKomise basketbalu dětí a mládeže navrhuje při utkáních mládežníků do 15 let zákaz: – akustických pomůcek vytvářejících nadměrný nebo souvislý hluk, například vuvuzely, megafony, trumpety, bubny, – vnášení a konzumace alkoholu, vstupu podnapilých lidí do hal. „Cílem není omezit samotné fandění, ale zajistit respektující a výchovné prostředí mládežnického sportu,“ uvedla komise. Výbor ČBF tento návrh projednal na svém červencovém zasedání a bude se jím dále zabývat. Jedním z dalších kroků je pozvání členů Komise basketbalu dětí a mládeže na příští zasedání výboru, které se uskuteční 31. srpna. Své si k tomu řeknou i STK a Legislativní komise. Původní návrh Komise basketbalu dětí a mládeže podle svazového portálu cz.basketball nezahrnoval zákaz bubnů. Ten byl v zápise uveden na základě diskuze na půdě Výboru České basketbalové federace, aby „akcentoval záměr komise snížit hlukové zatížení během utkání mládeže, a to zcela v rámci svých pravomocí“. |
