Razantní řešení udělalo vedení klubu na konci dlouhodobé části a průvan se vyplatil. Noví rekruti Al-Amir Dawes a Oleksandr Bělikov tým povznesli a pomohli Válečníky vytáhnout do čtvrtfinále play off.
„Celá nadstavbová skupina byla velmi psychicky náročná, protože naše výkony se na klouzačce rozjely zase dolů a k tomu se přidaly ještě neshody v kabině, kdy si tým prostě nesedl lidsky,“ vykresloval nezmar s 20 sezonami v NBL v rozhovoru pro klubový web.
Davis se loučil jako nejlepší střelec s průměrem 16,7 bodu. „Od začátku sezony jsme řešili, jak ho propojit s týmem. Já spolu se staršími kluky jsme pořád vymýšleli, jak slepit všechny hráče dohromady. Česká část kabiny byla v pořádku, ale Davise, pak Alexandra a nakonec i Randa se nám nedařilo zapojit tak, aby chtěli s námi trávit čas i mimo hřiště,“ přiblížil trojnásobný mistr s Nymburkem.
Tomáš Pomikálek z Děčína komunikuje.
Kapitán si lámal hlavu, co s tím, psychicky ho to vyčerpávalo. „I během zápasu jsem přemýšlel, zda si mohu dovolit na někoho zařvat, nebo jestli ho mám hladit a požádat ho, aby udělal něco pro tým. Jsme chlapi a musíme něco vydržet. Na někoho platí bič, na někoho med, ale bohužel u Dashawna jsem nenašel, co by zafungovalo. On měl prostě svoji hlavu,“ posteskl si Válečník srdcem i duší.
Vinu za slabší období ovšem nesvaloval jen na Davise, podle Pomikálka je skvělý basketbalista a pomohl několikrát k výhře.
„Na svoje mládí měl zkušenosti a nebál se vzít zodpovědnost na sebe. Jenže ostatní okolo něj trpěli. On chtěl ta správná čísla ve statistikách u svého jména, a když měl pocit, že mu to někdo kazí, přizpůsobil se podle toho. Bohužel po svém,“ zalitoval křídelník.
Zato u nových posil hned poznal, že ctí tým na prvním místě. „Cítil jsem, že jejich příchod byl čerstvým vzduchem. Poznal jsem to hned. Stačilo mi se podívat na jejich výraz tváří, vnímat jejich reakce, jejich snahu se seznámit s každým po příchodu do kabiny a jejich podávání rukou,“ nezapochyboval lídr Děčína. „Letos jsme měli v kabině pro vyčištění hlavy puzzle, skládali jsme tisícové, dvoutisícové i třítisícové. A jen Al-Amir nebo Saša vstoupili do kabiny, hned se zajímali a chtěli skládat s námi. Což mi potvrdilo, že chtějí patřit do týmu.“
Bučeli na něj, psanec Vyoral ale fanouškům slibuje: Položím za Děčín život! |
Atmosféra v týmu se radikálně proměnila, Děčín pak proklouzl na poslední chvíli přímo do play off, ale ve čtvrtfinále vypadl po sedmizápasové bitvě s Brnem. „Byli z nás docela nervózní, možná na nás ani nechtěli v play off narazit. Když jsme vedli 3:1 na zápasy, opravdu jsem věřil, že to zavřeme, že na to máme. Bohužel se znovu potvrdilo, že udělat ten poslední krok je velmi těžké,“ mrzela vůdce týmu promarněná šance.
Favorit třemi výhrami v řadě sérii otočil, ale teď už Pomikálek myslí hlavně na další ročník NBL. Válečníci do něj půjdou s pozměněným kádrem. Maksim Šturanovič už ukončil kariéru, v Děčíně nepokračují ani rozehrávači Lukáš Feštr i Tadeáš Slo- wiak; ten míří na zahraniční štaci.
„Jeho krok mě trochu překvapil. Chápu, že třeba z hráčské stránky už potřeboval nový impulz, ale odcházet po sezoně, ve které jsem dlouho nehrál pro zranění a nejsem tak kvalitně připravený, je zajímavý krok,“ zamýšlí se kapitán.
Rozehrávačskou jedničkou Armexu se stane Tomáš Vyoral, který se vrací do týmu po devíti letech. A comeback je to třaskavý, minulé dvě sezony totiž strávil u ústeckého rivala. „Přiznám se, že v tomhle přestupu mám prsty. Pořád jsme byli v lehkém kontaktu a já mu jednou ze srandy napsal, že by bylo fajn si spolu ještě pinknout, než pověsím basketbal na hřebík. Takže impulz přišel ode mě a tohle je výsledek,“ směje se Pomikálek. „V lize není moc českých rozehrávačů, kteří jsou schopni rozhodovat zápasy, umějí dát klíčovou přihrávku a proměnit rozhodující střelu.“
Vedle Vyorala by měl výraznější šanci dostat i supertalent Marek Houška, jenž v 16 letech sbíral první ligové starty. „Měl skvělé momenty. A že udělal chyby? Ty dělá přece každý, navíc jich nebylo zase tolik. Zatím mu chybí kilogramy, což ale nahrazuje na svůj věk velikým přehledem na palubovce,“ chválí benjamínka týmu lídr Válečníků.
V hlavě už mu šrotuje, jaká bude jeho 21. ligová sezona. „Všechno bude nové. Jsem rád za volno, ale už se i těším, až si zase hodím míč na koš. Dělám basketbal skoro třicet let, už je to pro mě taková droga.“
