„Díky úžasným fanouškům, kteří v Děčíně chodí, byl zápas krásný. Ale nemyslím si, že v dohledné době je někdo v české lize schopný Nymburk v téhle formě porazit,“ řekl děčínský trenér Tomáš Grepl po porážce 65:76.
Nymburk v domácí soutěži drží sérii 57 výher v řadě, a když ji v úterý doma protáhne o jednu, získá už 16. titul za sebou. Ve finále po neděli kraluje 2:0 na zápasy. „Krásná atmosféra, diváci nám pomohli, abychom vyhráli. Budeme to chtít v úterý ukončit,“ hlásil nymburský kouč Oren Amiel.
Válečníci si proklestili cestu do finále počtvrté z posledních pěti ligových sezon, poprvé však domácí zápas nedali na zimní stadion, nýbrž do své haly, která je díky své bouřlivé kulise basketbalovým koloseem. Lístky zmizely za tři minuty, 1 200 fanoušků Maroldovku vyprodalo.
Děčín v ní několikrát dostal Nymburk do kouta. Dvakrát vedl, donutil multišampiona vzít si oddechový čas, ve druhé čtvrtině ho pět minut nepustili ani k jednomu bodu, v koncovce mu zatopil Šiška, když smečí a trojkou snížil na 63:67. Hala burácela, euforii ale ztlumilo devět strojových bodů mistra v řadě. Poražení si i tak užili děkovačku, na Nymburk a rozhodčí se naopak bučelo.
„Nečekal jsem, že když povedeme o 19 bodů, strhne se zápas do něčeho takového, že domácí ještě budou bojovat o vítězství,“ žasl kapitán dominátorů Pavel Pumprla. „Ale přidalo to na velké zajímavosti a Děčín si to za sezonu zasloužil. Užili jsme si to, atmosféra v jeho hale byla tradičně přidanou hodnotou. Lepší, než to cpát na zimák, i když tam by číslo diváků bylo větší.“
V první partii se Děčín držel poločas, pak odpadl a dostal o čtyřicet. V neděli týral superfavorita téměř do konce.
„Jsem rád, že jsme trošičku odčinili druhý poločas z Nymburka, který se nám absolutně nepovedl. Odbojovali jsme to od první do poslední minuty,“ cenil si děčínský kouč Grepl. „Bohužel Nymburk má kádr tak našlapaný a kvalitní, že je těžké se s ním udržet. Když jeden hráč vypadne, nahradí ho jiný. A my holt nemůžeme ubránit všechno.“
Pivot Robert Landa cítil hrdost na své Válečníky: „Bylo důležité, že jsme se nezlomili. Jsem rád za tenhle tým, že když teče s velkoklubem o 19 bodů, dokáže se vrátit na čtyři. Děláme, co můžeme. Zkoušíme střídat zónovou a osobní obranu, zkoušíme presovat, zkusil jsem zajet do jejich kapitána. Všechno ustáli. Ale budeme to zkoušet i v úterý.“ I stříbro však bude Děčínu slušet.
