„Je skvělé přijít do haly, kde není nenávist,“ vypíchl písecký křídelník Petr Šlechta. „Ukázalo se, že série sice byla vyhrocená, ale zároveň se hrála fair play. Už když byli děčínští diváci v Písku, byla to pecka. Klobouk dolů, jakou mají oba kluby fanouškovskou základnu.“
Napínavé čtvrtfinále šestá bitva rozsekla, střevní virózou oslabení Válečníci udolali sršní ligovou senzaci 88:81, sérii ovládli 4:2 na zápasy a slavili postup.
Zdolal virózu i Písek. Po trojkové smršti jako v NBA 2K slaví Děčín semifinále |
Hala vyprodaná 1 200 diváky povstala, čili domácí bílé peklo i žlutý ostrůvek hostů, a nejdřív unisono skandovala Písek, Písek! Tedy nejen písečtí, ale i děčínští fanoušci. A když došlo na vyvolávání Válečníků, opět se tábory příznivců semkly v jeden. Kdekdo měl v ten silný moment husí kůži z té nádhery.
Odměna pro hráče za sérii, která brala dech. A vyznání vzájemného respektu.
„Z obou stran šlo o férové a strašně pozitivní čtvrtfinále. Divácká kulisa byla reklamou na basketbal. Děčínská hala i náš zimák byly zaplněné, atmosféra neuvěřitelná, bude se na to dlouho vzpomínat,“ kochal se navzdory vyřazení písecký trenér Jan Čech. „Přesně tohle český basket potřebuje, plné haly a zblázněné diváky, kteří umí projevit respekt k soupeři.“
Písecký kouč Jan Čech prožívá zápas v Děčíně.
Písek je v NBL druhým rokem, letos se držel na vršku tabulky a poprvé se probil do play off. Fanoušky si získal za svou srdnatost. Svěží vítr v soutěži!
„Je to naším stylem a odvahou. Dokázali jsme v NBL, že nemusíš mít nejvyšší rozpočet, stačí srdíčko, pár bláznů v klubu a víra v to, co děláš. A ono to jde. Doufám, že to bude pokračovat,“ modlí se Čech. „Až s odstupem času si uvědomíme, co jsme vlastně dokázali. Po většinu sezony jsme byli na špici, udělali jsme neuvěřitelný boom, prezentovali jsme se super hrou, rozvinuli jsme nové hráče, pro NBL neznámé. Končilo to vyprodáváním zimáku, kam chodilo téměř 3500 diváků.“
Už na píseckém hokejovém stadionu domácí fanoušci vytleskali vítězný Děčín, před zápasem číslo 4 na severu Čech si zase příznivci soupeřů posílali zdravice, po něm si během děkovačky domácí hráči plácali i s vlajkonoši Písku. „Je to výjimečné,“ ocenil kapitán obhájců bronzu Tomáš Pomikálek.
Písečtí hráči vstřebávají vyřazení, zleva Vojtěch Sýkora, Josef Svoboda a Jakub Skalička.
Děčínští hráči slaví postup do semifinále.
Atmosféra v hledišti kopírovala náladu na hřišti a mezi lavičkami. Jsou to spojité nádoby. „Bylo to na férovku, fanoušci to poznají a vycítí. Kdyby se nehrálo fér, neudělali by to, co jsme viděli při děkovačce,“ odtušil Lukáš Houser, generální manažer Armexu. Poražený a vyřazený trenér Čech přikývl: „Když jsou lidi zapálení do basketu a my na ploše jsme korektní a respektujeme se, bude se dít to samé i v hledišti.“
Příběhy fanouškovského souznění jsou mimořádné, ačkoli v basketbalu se vyskytují ve vyšší míře než třeba ve fotbale nebo hokeji. „Podobně hezké gesto jsme zažili v Opavě po prohraném finále,“ připomněl děčínský křídelník Filip Kroutil. A když před pár dny ústecká Sluneta doma vypadla s Brnem, plácala si při rozlučkovém kolečku kolem tribun i s nejvěrnějšími fanoušky hostů.
Co víc si přát, když sport nerozděluje, ale spojuje?
