Poprvé se oba týmy potkaly v polovině listopadu loňského roku. Děčín prohrával v Novém Jičíně ještě dvě a půl minuty před koncem pouze o jediný koš, ovšem závěr utkání nezvládl a Mlékárna Kunín zvítězila 89:79.
Lednová odveta na severu Čech byla ještě dramatičtější. Po patnácti minutách hry sice domácí basketbalisté vedli již o dvacet bodů, ale hosté se díky Warrickovi s Chavisem vzchopili a odvezli si výhru 97:92.
Semifinále Českého poháru mělo opačný průběh, ale stejného vítěze. V polovině poslední čtvrtiny měli Novojičínští k dobru již sedmnáct bodů. Mocně finišující Děčín se však nadechl k velkému náporu, předvedl šňůru 21:6 a Mlékárně nakonec definitivně zajistily postup do finále až dva trestné hody kapitána Hájka jedenáct vteřin před koncem (93:88).
Vrcholem letošních vzájemných soubojů pak byly poslední dva zápasy. V sobotním duelu na palubovce Mlékárny Kunín domácí hráči vymazali v závěru čtvrté čtvrtiny dvanáctibodové manko a zásluhou skvělého výkonu křídelníka Freda Warricka v závěrečných vteřinách doslova ukradli svému soupeři vítězství.
Severočeši se tak radovali z dvoubodového zisku až ve středu. A jak jinak, než po dramatické koncovce. "Moc jsem toužil po tom, abychom Mlékárnu Kunín konečně porazili a věřil jsem, že úplně stejně to cítí i všichni hráči," předeslal děčínský kouč Pavel Budínský.
"Nebyli jsme v jednoduché situaci, protože po nešťastné porážce v Novém Jičíně se polarita emocí přirozeně ocitla na negativní straně. Byli jsme velice blízko úspěchu proti kvalitnímu soupeři a ještě navíc na jeho hřišti, kde se strašně těžko vyhrává, neboť diváci v Novém Jičíně dokáží vytvořit velmi bouřlivou atmosféru. Z toho důvodu byli hráči zklamaní a frustrovaní."
V prvním poločase to bylo na výkonu děčínských basketbalistů znát. "Řada lidí měla dojem, že po výborném výkonu v Novém Jičíně musíme automaticky vyhrát, protože hrajeme doma. Jenže my ještě nemáme tak vyzrálé hráče, abychom utkání, v nichž se od nás očekává vítězství, dokázali lehce zvládnout. Navíc Kunín má dostatečně zkušený tým. Jeho hráči si v podobných zápasech libují a cítí se v nich jako ryba ve vodě."
Severočechům vůbec nevyšla především druhá čtvrtina, kterou prohráli 10:23. "Na hřišti jsme se trápili. Pořád jsme čekali na někoho, kdo zmáčkne knoflík, abychom spustili naši hru, jenže se bohužel nikdo takový nenašel," vykládal Budínský.
Nakonec to zůstalo na trenérovi. O přestávce spustil v šatně pořádný humbuk. "V šatně jsem musel zvýšit hlas," připustil bezprostředně po zápase. "První poločas byl z naší strany hodně špatný. V obraně jsme nebyli dostatečně agresivní, působili jsme hodně zakřiknutým dojmem. Pomohla až domluva v šatně."
Co Budínský po svých svěřencích před druhou dvacetiminutovkou vyžadoval? "V první řadě jsem mluvil o obraně. Místo toho, abychom na soupeře vytvářeli tlak, tak jsme jen stáli a čekali. Kunín mohl díky tomu hravě kombinovat. Navíc jsme dělali doslova fatální chyby v rotacích. To všechno jsme chtěli změnit."
Povedlo se. Ve třetí části hry Mlékárna nastřílela jen třináct bodů a domácí tým se díky tomu dostal zpět do hry o vítězství. "Vytáhli jsme obranu a bylo vidět, že to soupeře trochu zaskočilo. Potěšilo mě, že jsme se rychle dokázali vrátit do utkání," podotkl Budínský.
Závěrečná desetiminutovka se odehrála zcela v režii Levella Sanderse. Děčínský rozehrávač v ní nastřílel osmnáct ze svých třiadvaceti bodů a měl výrazný podíl na konečném úspěchu svého týmu.
"V prvním poločase hrál hodně pro tým a snažil se uvolňovat své spoluhráče. Nám se však příliš nedařila střelba a ve druhém poločase to Levell vzal na sebe," pochválil kouč svého lídra.
Budínského slova potvrdil na tiskové konferenci i sám Sanders. "V prvním poločase jsem chtěl hrát víc pro tým, chtěl jsem jen rozdávat míče. Potom jsem však vycítil, že bych měl hrát jako lídr. Mé trojky z úvodu poslední čtvrtiny nastartovaly celý tým a potom se "chytli" i ostatní hráči. Jsem rád, že jsme Kunín konečně porazili."
V posledních třech minutách už domácí basketbalisté ani jednou neprohrávali. Po Chavisových šestkách dvacet vteřin před koncem sice vedli o jediný bod, ale právě v tom okamžiku udělal Budínský možná klíčový tah. Ze hřiště stáhl oba podkošové hráče Houšku s Gammou a místo nich poslal na palubovku Balíka se Šušákem.
"Chtěl jsem, abychom v koncovce měli na hřišti pět nejlepších šestkařů, protože bylo jasné, že Kunín musí faulovat," vysvětlil dvojí střídání. Balík byl o chvíli později skutečně faulován a důvěru svého nadřízeného nezklamal. S jistotou proměnil oba trestné hody.
"Marek toho během zápasu moc neodehrál, protože ještě není úplně zdravotně v pořádku. Přesto jsem věřil, že je schopen případné šestky s chladnou hlavou proměnit a jsem rád, že to potvrdil," pousmál se Budínský. "Závěr jsme z taktického hlediska zvládli velice dobře a jsme rádi, že se nám po A Plus a Prostějovu podařilo porazit i další tým ze špičky tabulky."
