„Po zápase jsem si sedl v zavřené hale na tribunu, dal jsem si tam takovou svoji dvacetiminutovku a přemýšlel, jak se to všechno stalo. Vždyť nedávno to bylo ještě děťátko! Je to všechno strašně rychlé,“ zjihl Houška starší, když se zpod stropu Maroldovky vrátila patnáctka na palubovku. Díky Markovi, který ji jediný smí nosit.
„Mně asi nejvíc vzalo, když nastupoval na hřiště v té dvanáctičlenné skupině hráčů. Díval jsem se dolů i nahoru ke stropu, a přál jsem si, aby se mu to povedlo a skončilo to výhrou.“
Zatímco Houškův ligový debut na Slavii trochu pokazila porážka 88:94, doma s USK Praha to v sobotu vyšlo se vší parádou - Válečníci slavili 69:62. „Jsem strašně rád, že se vyhrálo a nemám nálepku, že jsem nastoupil do dvou zápasů a oba skončily porážkou,“ usmál se Houška junior.
Do nominace se dostal na poslední chvíli, když ze zdravotních důvodů Válečníkům vypadli rozehrávači Tadeáš Slowiak i Posh Alexander. „Měl jsem hrát prvoligový zápas v Plzni, ale ráno mi zavolal kouč Tomáš Grepl, že půjdu za áčko. Byl jsem strašně moc natěšený, pocity ze zápasu mám dobré,“ hlásil Houška mladší.
Do statistik si zapsal dvě asistence a jeden faul, třikrát vystřelil, ale ani jeden pokus košem neskončil. „Ne všechny střely byly dobře zvolené. Do příště se musím polepšit,“ nařídil si talentovaný rozehrávač, který je v hledáčku agentů mnoha předních zahraničních klubů.
Svůj výkon hodnotil střízlivě. „Některá rozhodnutí byla lepší, jiná horší, ale snad jsem naplnil tu roli, s níž jsem tam šel.“
Ač šestnáctiletý bažant, dovolil i drzou přihrávku - zadovku na Jana Štěrbu. „Pro mě je to už normální přihrávka, využívám ji docela často i na trénincích. A vypadá to dobře.“
Tradičně bouřlivá atmosféra v napěchované Maroldovce strhla i Houšku, ale kolena se mu nerozklepala. „Nebál jsem se. Atmosféra v Děčíně je bezkonkurenčně nejlepší, je to úplně něco jiného než poloprázdná hala v Praze. A samozřejmě jsem vnímal i další věci, třeba tátův vyvěšený dres. Uvědomíte si, jak je ta laťka vysoko a že bude hodně těžké ji překonat,“ přemítal mládežnický reprezentant.
Prolezl mi mezi nohama, skrček! Děčínský talent aktérem basketbalové rarity![]() |
Od táty slyšel chválu. „Kdyby něco trefil, bylo by to ještě lepší, ale myslím, že neudělal nic zásadně špatně. Říkal jsem mu dobrý, nějak jsi si to odbyl, teď pojď makat dál!“
To ani ambicióznímu synovi říkat nemusel, už druhý den Houška junior hrál za prvoligové béčko proti Polabí, nasázel 21 bodů a z palubovky skoro neslezl - na hřišti strávil téměř 37 minut. „I to ukazuje, že šanci v lize nedostává jen proto, že je Houška. Potvrzuje to výkony v extralize U 19 i v první lize,“ těší tátu, jenž Děčín jako kapitán třikrát dovedl do finále ligy.
Mezi prvním a druhým zápasem Marka Houšky v nejvyšší soutěži uplynulo šest týdnů, začne do ligy naskakovat častěji? „Vůbec nevím, nechci do toho nijak vstupovat. Záleží hlavně na něm, na jeho výkonech v devatenáctce i v první lize, na zdravotním stavu hráčů áčka. Bude dál čekat, a když ta šance přijde, musí ji chytit za pačesy,“ přeje si Houška starší.
Možná další šance přijde už nyní ve středu, kdy Válečníci vyzvou v domácí hale Slavii. A třeba se Houška junior na třetí pokus dočká i premiérových bodů.






















