Lillard nebyl během čtyřleté kariéry v univerzitní NCAA v průměru. Naopak, pokud mají na škole Weber State kroniku, do její sportovní sekce se zapsal zlatým písmem. Patřil k nejlepším hráčům v historii konference Big Sky.
V poslední z těchto informací je však ukryto tajemství Lillardovy "neviditelnosti" pro skauty z NBA. Z devítky oddílů, které tuto část univerzitní soutěže tvoří, zatím nakoukla do nejprestižnější ligy světa pouze sedmička hráčů.
Nejdál z nich to dotáhl Rodney Stuckey, dnes jeden z vůdců Detroitu Pistons. Co říci k basketbalovým dějinám měl i Ime Udoka. A pak už si musíme pomoci jmény jako Eddie Gill či dokonce Larry Krystkowiak.
Osobnosti dratu NBA 2012 |
Brzy k nim přibude Lillard. Proti očekávání minulých let se jedenadvacetiletý mladík z Oaklandu má stát nejvýše postaveným rozehrávačem v letošním draftu.
Jako sedmí si volí oaklandští Golden State Warriors, kteří silou na "jedničce" zrovna neoplývají. Lákavá představa. Jenže možná se ani nebude moci naplnit.
Po Lillardovi totiž touží šestí Portland Trail Blazers, kteří se během další prokleté sezony ocitli v personální nouzi. A čerstvé mozkové buňky by se jim na hřišti náramně hodily.
Když se proberete Lillardovými čísly, je málem s podivem, že se nepokračuje v tradici posledních let, která střední rozehrávače stavěla na první místo v celkovém pořadí. Nadvládu Derricka Rose, Johna Walla a Kyrieho Irvinga rozbil jen Blake Griffin.
Lillard byl letos druhým nejlepším střelcem celé NCAA s 24,5 body na zápas - spotřeboval k tomu jenom 15,5 střely. Trojky dával s úspěšností přes 43 procent, když vypálil víc jak sedm pokusů na utkání. Letos stihl i jedno osmatřicetibodové představení, okořeněné osmi tříbodovými trefami.
Když pak došlo na měření Lillardovy atletické kvality, na chicagském veletrhu NBA Draft Combine si z místa vyskočil 40 inchů. Tedy těsně nad jeden metr.
Jediná obava, která kolem Lillarda panuje, jsou asistence. Čtyři na zápas ve slabší konkurenci se zdá skautům málo. Samotný hráč však ujišťuje, že tvorba hry pro něj nebude problémem. Rád podpoří ostatní, dostane-li to za úkol. "Jsem týmový hráč," slibuje.
A dodává, že o něm rozhodně nikdo neuslyší v negativních souvislostech: "Určitě pro klub nebudu přítěží." To je v Portlandu, kterému se před lety přezdívalo Jail Blazers a letos se mu rozpadl tým vinou hráčské vzpoury vůči kouči Natu McMillanovi, dvojnásob dobrá zpráva.
Zatím si Damian Lillard může svou nečekanou slávu užívat. Pak ji ale použije jako motivaci: "Vždycky o mně lidi pochybovali. Tak jim teď jim chci dokázat, že se pletli."
