Na Hawkinse se už léta vzpomíná v duchu fráze „co by kdyby“. Kdyby mohl vstoupit do NBA jako devatenáctiletý. Nebo alespoň třiadvacetiletý, kdy jeho vrstevníci mířili na draft.
Kariéru brooklynského rodáka pokazili jiní. V NCAA propukl v roce 1961 obrovský sázkařský skandál, který zasáhl 22 vysokých škol. Zatčených hráčů bylo 37. A v kauze se objevilo také jméno „Hawkins“.
Zapletení Connieho Hawkinse se však nikdy nepodařilo prokázat - a bylo by taky nesmyslné. Osmnáctiletý mladík (jako všichni univerzitní nováčci té doby) ani nesměl nastupovat k utkáním. Tak proč ho komumpovat?
Jenže obvinění bylo na světě. Iowa nadaného basketbalistu vyloučila, žádná další univerzita mu školné nenabídla. J. Walter Kennedy, tehdejší komisionář NBA, léta trval na svém prvotním mínění, že Hawkinsovi nepovolí nastoupit ve své lize. Kluby se tedy nadějnému podkošovému hráči vyhnuly obloukem.
Connie Hawkins smečuje v dresu Phoenix Suns proti NY Knicks. Momentka z roku 1971.
Connie Hawkins (vlevo) ve společnosti Billa Russella. Momentka z roku 1999.
Až roku 1969 kauza končí. Connie Hawkins vítězí, na mimosoudním vyrovnání od NBA dostal 1,3 milionu dolarů. A to byly tenkrát pěkné peníze. Wilt Chamberlain v 60. letech pobíral 100 000 dolarů za sezonu, Bill Russell dostával 100 001 dolar.
Jako pomeranč v dlani
The Hawk, jak mu spoluhráči přezdívali, v průběhu zlatých šedesátých dělal, co mohl. Hrál basketbal kde a jak se dalo. V dresu Pittsburgh Rens ještě jako teenager nastupoval v soutěži American Basketball League a stal se její hlavní hvězdou. Jenže ta obratem zkrachovala.
Čtyři roky byl členem Harlem Globetrotters. Následně vstoupil do nové profiligy ABA a Pittsburgh Pipers dovedl jako nejužitečnější hráč základní části i finále k titulu. V následujícím ročníku se ale Hawkins zranil a musel na operaci s kolenem.
Smůlu na hřišti však vyrovnalo štěstí v kancelářích. Přichází dohoda s NBA a tučný šek. Hawkins se zároveň od roku 1969 může měřit s nejlepšími, stává se tváří právě založených Phoenix Suns.
Ve své nováčkovské sezoně zvládl 24,6 bodu, 10,4 doskoku a 4,8 asistence na utkání. A třeba v posledním duelu základní části mu napočítali 44 bodů, 20 doskoků, osm asistencí pět bloků a pět zisků. Famózní. Stejně jako následná série play-off s Los Angeles Lakers, jež se protáhla na sedm zápasů. Hawkins čelil Chamberlainovi, Elginu Baylorovi a Jerrymu Westovi.
Connie Hawkins, Marvin Barnes, Julius Erving, Charlie Scott a George Gervin (zleva) na setkání bývalých hvězd ABA. Momentka z roku 1997.
Jenže přicházela další zranění a výpadky. Ještě dvakrát měl Hawkins sezonní průměr přes 20 bodů, pak jeho čísla padají. V roce 1973 ho Suns posílají do LA Lakers, ve zlatém dresu strávil Hawkins dva ročníky. Ještě jeden pak trochu symbolicky přidal za Atlanta Hawks. S bilancí čtyř účastí na Utkání hvězd NBA opouští ve 34 letech palubovky.
A čím byl Connie Hawkins výjimečný? Tak především: měl obrovskou dlaň. S basketbalovým míčem dovedl manipulovat tak, jako to obyčejný smrtelník s dokáže tenisákem. Proč chytat míč do obou rukou, když na to stačí jedna, že? Však se podívejte na toto video:
#RIP Connie Hawkins NYC legend (1942-2017). One of the NBA’s first premier showmen, before Julius, before Michael. #ConnieHawkins https://t.co/QXGvIsm422
Měl nelidský rozsah paží. Vynikal svými atletickými dovednostmi. Takový hráč jako on se tehdy po palubovkách nepochyboval. Hawkins byl předchůdcem Kevina Garnetta, Amar’eho Stoudemira či Janise Adetokunba.
„Hawk zůstává ikonou a jedním z basketbalových inovátorů, předběhl svou dobu,“ píší o členovi basketbalové Síně slávy a své první hvězdě Phoenix Suns.
V arizonském městě se ostatně Hawkins po kariéře usadil a klubu pomáhal mimo palubovku při společenských příležitostech. V posledních letech jej však vidět nebylo. Bojoval s rakovinou. A podlehl.
Se vzpomínkou na Connieho Hawkinse přišel i Kevin Love:
