Dvacetiletý americký pořízek s nigerijskými předky ozvláštnil koncovku nedávného duelu s Phoenixem a zároveň svůj debut v NBA. Jeho tým si došel pro výhru 131:115, takže slavnější parťáci na lavičce hýřili úsměvy.
Onuaku obě šestky proměnil.
Popravdě: tahle chvíle ani nebyla překvapením. Čekalo se na ni.
Byla to totiž také příležitost ohlédnout se do historie.
První dva Onuakuovy trestné hody v NBA
Tak jako Onuaku střílíval trestné hody jeden z prvních hvězdných pivotů George Mikan, legenda LA Lakers.
Wilt Chamberlain, který se s „obvyklým“ stylem trestných hodů pral, po střelbě spodem sáhl v sezoně 1961/62 - a procento svých úspěchů tím pozvedl. Tímhle stylem si pomohl i při svém rekordním stobodovém večírku. Proměnil tehdy 28 ze 32 pokusů.
Ale divácké úsměvy nakonec neunesl a zase se vrátil k trápení při střelbě horem a padesátiprocentním šestkám. „Připadal jsem si hloupě,“ vyznal se ve svém životopisu, proč se mnoha bodů radši vzdal.
Opravdovým mistrem oboru byl Rick Barry, paličák, výjimečný střelec a tahoun Golden State za titulem NBA v roce 1975. Ale když se před více než 35 lety loučil s kariérou, trestné hody spodem odešly s ním.
Až se objevil Onuaku.
Onuaku střílí trestné hody v přípravě, následuje stejný styl v podání Mikana a Barryho:
Američtí novináři po výjimečném okamžiku oslovili i mistra Barryho. Co říká, na svého nástupce? Především oceňuje, že má někdo odvahu se posměškům postavit. Tomuhle stylu střelby v zámoří říká „granny“. Babičkovský.
Jenže on funguje. A pro některé hráče typu DeAndreho Jordana či Andreho Drummonda by mohl být hotovým požehnáním.
„Obdivuji, že to Onuaku zkouší jinak,“ nechal se slyšet Barry. „Bohužel technicky je ještě daleko od ideálu,“ dodává muž, který tímhle stylem proměnil 89,3 procent pokusů.
Už teď má ne jednoho, ale přinejmenším dva následovníky. Vedle Onuakua takhle střílí Canyon Barry, dnes hráč univerzitních Florida Gators. Shoda jmen není náhodná, Canyon je Rickův nejmladší syn a další člen dynastie, která do NBA vyslala už tři generace.
Ramenatý Onuaku zjevně nikdy nebude šikovným hráčem, vsází na sílu. Při trestných hodech to vždycky bylo poznat. Proměňoval jich méně než polovinu. Ale na rozdíl od jiných s tím chtěl něco dělat.
Summer League NBA: Chinanu Onuaku z Houstonu při smeči.
Před rokem a půl dal na radu Ricka Pitina, velezkušeného kouče univerzitního celku Louisville Cardinals, a pustil se do kopírování Barryho. Premiéru si nechal na mezinárodní scénu - mistrovství světa do 19 let. Loni na podzim zaujal i v NCAA.
„Je mi dost jedno, co si ostatní myslí,“ glosoval už tehdy své počínání. „Vím, že si ze mě lidi budou dělat legraci, ale z toho se otřepu. Jde mi hlavně o to, abych se zlepšoval,“ tváří se přísně.
A to se vcelku daří. Během prvních dvou měsíců této sezony, které Onuaku strávil ve farmářském Rio Grande Valley Vipers, se zlepšil „až“ na 67,4 procenta. Ale - jak říká Rick Barry - prostor k dalšímu zlepšení tu je.
Během roku a půl si Onuaku na všechny typy reakcí už zvykl. Přesto přiznává, že se mu na jevišti jménem NBA rozklepala kolena. „Byl jsem nervózní jak prase,“ poznamenal. „Jsem moc rád, že jsem to trefil.“
V této souvislosti připomeňme první trestný hod Jana Veselého v NBA - český hráč zcela minul obroučku a ten okamžik se s ním už táhl po celou zámořskou kariéru.
Onuaku by to v případě podobného nezdaru měl nejspíš ještě těžší. Ale to se nestalo. Vlastně je jedním z hrdinů basketbalového roku 2016.
