V prvním kole vyřazovacích bojů Češky narazily na Rusko. Tradičně silný protivník přijel obhajovat loňský titul a na druhé místo v základní skupině ho poslala až porážka od amerického výběru. Stejný soupeř vystavil českému celku stopku ve čtvrtfinále i na loňském šampionátu.
Trenérka Michaela Uhrová přesto nepovažuje Rusko za osudového rivala: „Narážíme na ně teď poměrně často, ale ve čtvrtfinále už si soupeře nemůžeme vybírat. Pokud bychom narazily na jakéhokoliv silného soupeře, třeba i Ameriku, tak pokud chceme hrát o medaile, musíme ho porazit.“
Za normálních okolností by šance na výhru byla rozhodně vyšší, jenže Andrea Ovsíková po pondělním zranění kotníku zůstala jen na lavičce a sledovala marný boj svých spoluhráček s ruskou převahou a prohru 14:21.
„Zápas by byl jiný, kdybychom mohly hrát ve čtyřech. Holkám stouplo sebevědomí po tom, co porazily Itálii, pozdějšího vítěze. Věřily si i na Rusky. Bohužel přišlo zranění Andy Ovsíkové, kdy Italka Andreu podběhla a ta jí při doskoku nešťastně šlápla na nohu,“ smutnila nad rozmary osudu Uhrová.
Sestřih čtvrtfinále Rusko - Česko:
Celá situace ze čtvrté minuty střetnutí s Itálií jí stále leží v žaludku: „Tohle se prostě nedělá. Dost nás to rozčílilo. Když někdo střílí a skáčete mu na blok, tak neskáčete do střílejícího hráče, ale vedle něj. Naštěstí to vypadá jen na těžký výron, ale takové zákroky často končí i zlomeným kotníkem. Každopádně nás tím Italky prakticky vyřadily z turnaje.“
Nabízí se otázka, zda pro takové případy není namístě úprava pravidel.
„Hrát 3x3 pouze ve třech hráčkách, kdy není možná rotace a čas na jakýkoliv odpočinek, je velmi těžké. Bylo by fajn mít možnost v případě zranění tým doplnit náhradnicí, ale pravidla jsou taková, jaká jsou. Navíc by toho týmy mohly zneužívat v případě špatné výkonnosti hráček, takže bych pro změnu nehlasovala,“ uvažuje Uhrová.
Pro Češky to byla osudová rána, která jim prakticky znemožnila bojovat o cenné kovy. „Shodla jsem se tu i s ostatními, že na Rusky jsme měly, pokud bychom byly kompletní. Tým má velkou budoucnost a na mistrovství světa předváděl skvělé výkony,“ chválila trenérka své svěřenkyně.
Český celek v zápasech s Itálií a Malajsií:
Vždyť Češky jsou jediným týmem, který dokázal přehrát Itálii. Výhra 21:20 byla jedním z nejlepších, ne-li rovnou nejlepším zápasem celé ženské části světového turnaje. Italky pak v play-off postupně vyřadily reprezentaci USA a Číny, aby se ve finále střetly s Ruskem.
Do poloviny utkání vyrovnanou partii pro Itálii nakonec rozhodla jen 163 centimetrů vysoká rozehrávačka Rae Lin D’Alieová.
Také Češky se mohly pochlubit výraznou postavou. Na první velkou akci v basketbalu 3x3 se vydala Romana Hejdová. Připsala si i možná nejhezčí trefu celého turnaje, když se s Malajsií trefila přes hlavu prakticky přes celé hřiště.
„Jako reprezentantka 3x3 se velmi uplatnila. Jsem ráda, že se k nám připojila i po dlouhé sezoně ve Francii. I když byla lehce unavená, tak přijala tuto pro ni novou výzvu a zkusila si zahrát mistrovství světa,“ pochvalovala si Uhrová.
Česká basketbalistka Romana Hejdová na MS 3x3 na Filipínách
Navíc by to nemuselo být naposledy, kdy třicetiletá basketbalistka oblékla reprezentační dres 3x3. Olympijské hry v Tokiu jsou i pro ni velkým lákadlem.
„Podle svých slov by Romana hrála i dál a má o tuto disciplínu zájem. Hlavně v letošní sezoně, kdy nebyly velké akce v pět na pět, využila šanci vyzkoušet si trojkový basketbal. Bylo vidět, že zápas od zápasu, kdy si oťukala pravidla a systém hry, se z ní stala jedna z nejplatnějších hráček a zapadla do týmu holek, které to už dřív hrály velmi dobře,“ uvedla Uhrová.
