„Jsem ráda, že už zase můžu hrát Euroligu. Praha je moje srdcovka, druhý domov,“ zářila třicetiletá podkošová hráčka. „Těšila jsem se i na tým, který se sice trochu proměnil, ale myslím, že před sebou máme zajímavou cestu.“
Ta by měla aktuálně vést k postupu z nadstavby. Jeden z důležitých kroků – porazit poslední výběr skupiny E – pomohla mistryně světa z roku 2022 splnit 14 body, 6 doskoky a 3 asistencemi.
Zpočátku jste ale jen koukala, jak vaše parťačky trefují jednu tříbodovou střelu za druhou.
Ale vůbec jsem si nemohla stěžovat, vždyť mi ulehčovaly práci! Taky jsem se jim snažila maximálně pomoct. Je skvělé mít spoluhráčky, které se dokážou takhle trefovat, když jsem třeba já pod košem zdvojená. Vím, že jim zkrátka můžu poslat míč a jen sledovat, jak se prosazují. A funguje to i naopak – když jsem volná já, dostanu přihrávku a zkusím se prosadit. Záleží, jaký zrovna máme herní plán.
Senzační palba nasměrovala USK Praha za důležitou výhrou. Pomohl i návrat hvězdy![]() |
Vázat na sebe bránící hráčky byl tedy počáteční záměr?
Vyplynulo to ze situace. Věděla jsem, že na sebe strhnu pozornost, když se budu tlačit do koše. Pak jsem mohla přihrávat na perimetr.
Se 14 body na začátek jste spokojená?
Jo, myslím, že to je solidní. V dalších zápasech bude záležet na soupeřkách, s jakou taktikou proti nám nastoupí. Každopádně nemusím dávat dvacet bodů, když některé holky útočí na třicet. (smích) Jsem tady proto, abych pomohla týmu, jak jen v dané situaci můžu.
Jaké je vidět Natálii Hejkovou jen na tribuně?
Zkrátka něco nového! Ale musím říct, že zatím mám z nového kouče dobrý dojem. Chce, abychom hrály rychle, důrazně, což se zase tolik neliší od požadavků, které na nás měla paní trenérka.
Co jste dělala během pauzy od basketbalu?
Vyrazila jsem do Japonska, abych si prohlédla památky. Bylo fajn, že jsem se na chvíli stala turistkou a myslela na trošku jiné věci. Pak už zase přišel na řadu basketbal a péče o moje tělo.
Dostala jste také pozvánku na prosincový kemp americké reprezentace. Jaké byly tréninky s mladými hvězdami Caitlin Clarkovou, Paige Bueckersovu či Angel Reeseovou?
Přípravu s nimi jsem si užila, vždycky mě potěší, když můžu být součástí reprezentace. Hned jsem poznala, že mladé hráčky dorazily na kemp plné energie. Byla s nimi legrace, zároveň jsme ale ke všemu přistupovaly hodně soutěživě.
Brionna Jonesová a Caitlin Clarková na tréninkovém kempu americké reprezentace.
Poslední sezonu WNBA jste odehrála za celek Atlanta Dream. Jak se vám po letech opouštěl Connecticut Sun?
Těžce, strávila jsem tam osm let, což byla do loňského roku celá moje profi kariéra v zámoří. Ale přesun do Atlanty mi prospěl, do týmu jsem zapadla, sedly mi parťačky i trenér (Karl Smesko), který se mi trefil svým stylem do vkusu. Z osobního hlediska jsem se sezonou byla spokojená, ale jako kolektiv jsme mohly dojít dál.
V základní části WNBA se poprvé hrálo 44 zápasů, vy jste ve všech nastoupila v startovní pětce. Otestovala jste své limity?
Po fyzické stránce to bylo hodně náročné. Hrály jsme spoustu zápasů, někdy i dva dny za sebou, všechny navíc v poměrně vysokém tempu. Mám ale radost, jak liga roste, zlepšuje se. S tím se pojí i větší množství utkání, nebudu ovšem lhát, mákla jsem si.
O vše postaráno, zabaleno v trendy fialové. Za oponou nejdražšího ženského klubu![]() |
Teď jste se od dění v zámoří a vyjednávání o nové kolektivní smlouvě odstřihla?
Určitě ne. Pořád na jednání myslím, máme schůzky, kde řešíme aktuální situaci – co žádáme my, co zástupci ligy. Snažím se zůstat v obraze.
Jste optimistka?
Docela jo. Sezona určitě bude, začít ji je v zájmu obou stran. Ale samozřejmě vyjednávání nějaký čas zabere, každý chce dosáhnout těch nejlepších podmínek.
























