V nadsázce život, nebo smrt.
Euforie, nebo slzy.
Všechno, nebo nic.
„My se teď cítíme líp než před týdnem a mnohem líp než před dvěma týdny, kdy jsme byli úplně posekaní. Věřím, že budeme stoprocentně připravení,“ těší děčínského trenéra Tomáše Grepla, že jeho vojsko je v rámci možností fit.
Ale pomlácené je, což je v play off klasika. Boj o medaile však bolístky přehluší. „Obouchaní jsme, to k tomu patří. Už nepřemýšlíte, jestli něco bolí. Tak bolí! Musíme hrát i s tím,“ potvrzuje kapitán Tomáš Pomikálek válečnickou náturu.
V sezoně Děčín kosila zranění, ale posílili se a závěr odehráli skvěle.
Ve čtvrtfinále s Pískem je paralyzovala střevní viróza, i tak postoupili.
A v semifinále s Brnem třikrát ztráceli, třikrát pak soupeři naložili. O 20, 36 a naposledy o 27 bodů.
Brno střelecky zkolabovalo, Frye ukázal prostředníček. Děčín si vynutil zápas 7 |
„Tohle byla jiná písnička,“ kochá se Pomikálek úterní demolicí 82:55 a odvráceným mečbolem. „Máme to nahoru dolu. První zápas prohrajeme skoro o 20, doma jsme schopní je porážet téměř o 40 bodů. To je něco, co musíme srovnat,“ naznačil trojnásobný český šampion s Nymburkem, že chození se džbánem pro pivo by mohlo skončit utrženým uchem.
Pro Děčín však před fatální bitvou hrají zkušenosti z těžkých zápasů, stopka pro amerického tahouna Dylana Frye i fakt, že se hraje v jiné než tradiční brněnské hale.
„Mně nezajímá, kdo proti nám hraje,“ neřeší Grepl absenci lídra soupeře, který má automatický trest po druhé diskvalifikační chybě. „Je to celé o nás. My víme, jak chceme hrát, s kým chceme hrát, proč chceme hrát. Brno je velmi kvalitní soupeř, což ukázalo hlavně v lichých zápasech, kde mělo obrovskou kvalitu.“
Pomikálek nadhazuje: „Budeme doufat, že jsme přece jen těžkých zápasů už pár hráli. Loni přesně takový s Ústím, sedmý semifinálový. Ten tedy nedopadl, ale snad si z něj vezeme zkušenosti.“
Děčínští basketbalisté slaví výhru v šestém semifinále.
Ani Brno nehází oranžový míč do žita. „Budeme muset hrát na hranici našich možností,“ avizuje jeho trenér Martin Vaněk. A taky kolektivně, naznačuje střelec Richard Bálint: „V posledním zápase jsme nehráli spolu, nepřipravovali jsme si navzájem pozice. Celou sérii nám dělá problém obrana. Když Děčín udržíme bodově nízko, většinou vyhrajeme.“
Obrana je zaklínadlem i pro Válečníky. „U nás s ní všechno stojí a padá. Když nejklíčovější hráče soupeře dokážeme ubránit na rozumných číslech a nenecháme je dávat jednoduché koše, jak se nám stalo ve všech prohraných zápasech, pak máme šanci,“ tvrdí stratég Grepl, který Armex do finále dotlačil už dvakrát.
Do třetice všeho finálového?
„Čeká nás už dvanáctý zápas s Brnem v sezoně, každý byl jiný, každý přinesl svou zápletku. Záleží, ke kterému předchozímu špílu se bude ten sedmý přibližovat. Dá se očekávat cokoli,“ netipuje Grepl, jak bude bitva vypadat. Jedno ale slíbit může, věrný válečnické DNA. „My se vzdávat nebudeme. Půjdeme do toho na plné koule, budeme 40 minut dřít, pokud bude prodloužení, 45 minut dřít, pokud bude druhé prodloužení, 50 minut dřít, dokud na hřišti neumřeme.“
Podobně jako to míval v ringu Rocky.
