Co se stalo tak světoborného, když basketbalisté Srbska v rozhodujícím boji o světové zlato prohráli v madridském Paláci sportů s Američany rozdílem sedmatřiceti bodů?
"Jsem šťastný, že jsem mohl dva měsíce, které jsme strávili v přípravě, být s těmito chlapci, s nimiž jsme se společně vyšplhali až k téměř historickým stříbrným medailím. Jejich přínos byl samozřejmě mnohem větší. Tohle stříbro je pro nás velké jako zlato, nikdo ho nečekal," prohlásil po nedělním večerním finále trenér vicešampionů Saša Djordjevič pro srbská média.
Vysvětlení těchto slov je jednoduché. Basketbalisté Srbska, resp. tehdy ještě srbskočernohorské Jugoslávie, získali poslední medaile z mistrovství světa, zlaté, v roce 2002. Poté bylo nejlepším výsledkem už samostatného Srbska stříbro z ME 2009 a čtvrtá příčka z MS 2010.
"Hrát s americkými hvězdami z NBA rovnocennou partii už bylo nad naše síly. Vždyť my nemáme v týmu jediného hráče ze zámořské ligy, na rozdíl třeba od Brazílie nebo Francie, a přesto jsme tyto týmy na cestě do finále přehráli. Z této prohry si ale vezmeme ponaučení. S Američany jsme nehráli několik let, ale rád bych, kdybychom se s nimi utkali za dva roky na olympiádě v Riu," naznačil legendární Djordjevič, který se coby reprezentant Jugoslávie podílel na zlatu z MS 1998 a předtím na třech titulech mistrů Evropy (1991, 1995, 1997).
Teodosič po boku Irvinga
Srbským basketbalistům se po finálové prohře nehovořilo lehko, nicméně porážku s favoritem přehlušil zisk stříbrných medailí.
"Škoda, že jsme nekladli Američanům větší odpor, ale jsme šťastní. Dobře jsme si tady zahráli, dobře jsme se bavili, ale hráli jsme především pro naše fanoušky v Srbsku. Jestli jsme jim udělali radost, je naše štěstí ještě větší," prohlásil sedmadvacetiletý rozehrávač a kapitán "orlů" Miloš Teodosič.
Právě Teodosiče na závěr šampionátu odborníci vybrali do ideální sestavy turnaje, v niž se ocitl spolu s Američany Kyriem Irvingem (nejužitečnější hráč mistrovství) a Kennethem Fariedem, Španělem Pauem Gasolem a Francouzem Nicolasem Batumem.
Potlesk před i za oponou
Srbové sklidili potlesk před i za oponou. "Odehráli tady skvělý turnaj, po nevýrazných výsledcích v základní skupině se obdivuhodně semkli a jejich forma šla nahoru. A když po první finálové pětiminutovce vedli 15:7, což se tady ještě nikomu nepovedlo, zatrnulo mi, naštěstí bylo za minutu a půl srováno," ulevil si kouč Američanů Mike Krzyzewski.
Okamžitě se vyrojily dohady, jaká bude další cesta úspěšného kouče Saši Djordjeviče, který v minulosti vedl týmy Milána a Trevisa.
"Jasně, teď bude velmi vyhledávaným trenérem. Udělal s týmem obrovský kus práce, přenesl na něj pozitivní energii a vítěznou mentalitu. Ale máme společnou vizi, jak s reprezentací pokračovat, Saša s námi zůstane," řekl Dejan Bodiroga, někdejší Djordjevičův reprezentační souputník a nyní místopředseda srbského basketbalového svazu.
