Po Děčínu se ústecký vicemistr stal druhým katem basketbalového Goliáše v letošní sezoně – včetně Ligy mistrů. Emotivní výhrou 87:83 potvrdil příslušnost do elitní ligové trojky.
„Vítězství nad Nymburkem se počítá vždycky dvojnásob,“ zářil jedenatřicetiletý Šiška, který za kariéru nasčítal 462 ligových startů. „I když jsem i loni Nymburk porazil, neomrzí se to. Úžasný zápas jak z pohledu naší hry a dění na hřišti, tak i energie a celkového zážitku.“
Ten se vyrovnal loňské stříbrné krasojízdě Slunety, semifinálové chuťovce s Děčínem i finálové s Nymburkem. Ticho jako v kostele? Už dlouho ne, ústecká hala je plná života.
Ondřej Šiška (vpravo) z Ústí nad Labem se pokouší stopnout nymburský útok.
„Neskutečné. V Ústí to šlo extrémně nahoru,“ přikývl mazák, který v lize vystřídal už pět klubů. „Sezonu jsem začal v Pardubicích, kde i vlivem naší výkonnosti atmoška nebyla taková, v Brně je obrovská hala a trošku se tam lidé ztrácí, o Kolínu a kulise ani nemusím mluvit, i když jsem tam byl rád. V Ústí si plnou halu užívám, pro tyhle okamžiky sport děláme a ne každý je může zažít.“
Podobný zápal v hledišti poznal jen v Děčíně, který je svým publikem vyhlášený. Rivalové jsou si podle Šišky v lecčems podobní.
„V Ústí je cítit, že to lidi dělají s vášní, srdcem. Neberou nás jako nějaký produkt, nakoupíš hráče a pak se staráš jen o výsledky. Ne. Vnímám tady rodinnou atmosféru,“ vykreslil Šiška své dojmy po pěti týdnech v novém klubu. „Možná to je Ústeckým krajem, specifikem a charakterem místních lidí, protože v Děčíně to bylo velmi podobné. A ne všude to je takové.“
Charakter místních lidí? Rodák z Přerova, který leží na druhém konci republiky, to upřesnil: „Přijde mi, že Severočeši jsou – a nechci, aby to znělo jako urážka – víc živočišní, temperamentní.“
Pecka, Pecka! Ústí dostalo v repríze finále Nymburk na kolena. Písek vede |
Temperament prokázal i ústecký tým. Když prošustroval s oslabeným, ale stále silným Nymburkem sedmnáctibodový náskok a ještě se propadl do ztráty -7, nesložil se a tlačený dvanácti stovkami fanoušků ve strhující koncovce zápas převrátil na svoji stranu. Fantazie!
„Dovedla nás k tomu v první řadě víra. Většinou, když se Nymburk přes vás v poslední čtvrtině přehoupne, už naděje na výhru nejsou tak velké. My jsme to udrželi v hlavách, ačkoli smazali velké manko. Což nebývá na psychiku nic moc, jenže my ukázali, že jsme mentálně odolní,“ těšilo Šišku. „Tohle nás ohromně nakopne do příštích zápasů.“
Že mužstvo Slunety má kvalitu, to prý věděl už delší dobu. „Tohle je nadstavba. Do zápasu s Nymburkem jsme byli možná braní, že tenhle tým je spíš o individualitách, a ne o komplexním balíčku, souhrnu všech hráčů,“ pozoroval autor 13 nedělních bodů. „Jenže my teď ukázali, že to není jen hoďte míč Varnerovi, Martinovi a bude se hrát vabank, jestli jim padne, nebo nepadne. Předvedli jsme kompaktní výkon jak na útočné, tak na obranné polovině. Hráli jsme jako tým!“
Ústí nad Labem, 8.12. 2024, Sluneta Ústí - BK Nymburk, utkání NBL. Lesley Varner z Ústí útočí.
Když se stříbrná parta rozutekla, medaile se zdála jako sci-fi. Nově poskládaný tým s novým trenérem Tomášem Reimerem ovšem tyhle myšlenky znovu oživil.
„Na medaili máme, ale musíme jít krůček po krůčku. Nebudu vyhlašovat žádné cíle, to už mám za sebou, vždycky se mi to vymstilo. Když jsem šel do Kolína, Brna, byl jsem nepoučitelný a útok na medaili jsem avizoval,“ připomněl Šiška, proč se tentokrát raději drží zkrátka. „Teď říkám, že náš cíl je zlepšovat naší hru den po dni a být lepší zápas od zápasu.“ Proti Nymburku to platilo vrchovatě.
