Leccos bylo řečeno o jeho vztahu k Srbsku: vstoupil zde do vrcholného basketbalu, umí plynně jazyk, má srbskou přítelkyni. Ale přes svou lásku k balkánské zemi, jíž se Jan Veselý netají, byl na hřišti ve čtvrtfinále mistrovství Evropy nemilosrdný.
Skóroval, doskakoval, bojoval, hecoval ostatní. „Zápas jsem si užíval od první minuty. Jsem rád, že jsem takové utkání mohl hrát - a že jsme ho mohli hrát my jako Česko. To je určitě výborný pocit,“ říkal po porážce 75:89; Češi jednoho z favoritů turnaje trápili tři čtvrtiny.
Soupeř byl těžko k poražení, že?
Drželi jsme se. Srbové jsou tady adepti na zlato. Myslím, že jsem odehráli dobrý zápas, nemusíme se vůbec stydět. Bojovali jsme až do konce.
Je to typ utkání, kdy ani po prohře nemusí být člověk v depresi, že?
Můžeme mít hlavy jenom nahoře, turnaj ještě nekončí. S naší hrou můžeme být spokojení. Neumím říct, jestli jsme Srby donutili k maximu, ale sami jsme se do toho snažili maximum dát.
Dá se říct, že koše Srbů vznikaly spíš díky jejich umu?
Byly tam od nás i nevynucené chyby, třeba hodně backdoorů (nahrávek za obranu do náběhu na volného hráče - pozn. red.), na tom nás taky zlomili. Jenže to jsou prostě Srbové: do chyb nás donutili a dostali nás za ně. Jsou lepší.
Skvělé nahrávky rozdával hlavně hvězdný Teodosič, že?
Samozřejmě jsme na něj se snažili připravit, ale je to těžké, on je výtečný hráč. Dělal nám problém.
Vy s Tomášem Satoranským jste opět vyčnívali, souhlasíte?
Já a Saty máme zkušenosti z Euroligy, ale jsou tady s námi další zkušení borci, nebylo to jen o nás dvou.
Hned v úterý se hraje o olympijskou kvalifikaci...
Jasně, s motivací nebude problém. Myslím, že když budeme hrát stejný zápas jako v neděli v osmifinále s Chorvatskem a dneska se Srby, tak kvalifikaci můžeme udělat. A soupeř? Je mi to fuk, zápas začne od nuly. Musíme se znovu dobře připravit.
Fyzicky jste na tom po bitvě se Srby jak?
Jsme tady ve Francii šest dní a hráli jsme teprve druhý zápas - síly jsou. I když jsem toho dneska odehrál dost, dáme se do kupy. Není se na co šetřit.
