„Bylo to možná víc osobnější. Ale co, je další den, další trénink, další zápas,“ snažil se habán Slunety, který loni u Válečníků působil, hodit středeční krach 78:87 za hlavu.
Právě jeho hlavu zdobí maska, kterou si chrání nos. Zlomil mu ho nejmenovaný parťák na tréninku a doktoři mu jej museli dát do pořádku.
„Preferuji ruční rovnání před operací v narkóze, to mi přijde zbytečné. Když je zrovna bolest nepříjemná, je rovnání jen o trošku nepříjemnější. K smíchu to není, ale dá se to zvládnout,“ ukázal Pecháček, že není bolestínek. „Chytil jsem se sedačky a nějak jsem to vydržel. Většina hráčů by to dala stejně.“
Škrabošku nesundá ještě několik týdnů. Tedy někdy mu ji sundají protihráči, když schytá úder. „S Nymburkem jsem dostal facku do obličeje, to maska spadne, jinak drží pevně. Vysvětlili mi, že ne každý takový kontakt je faul,“ slyšel od rozhodčích. Výraznější komplikaci rodák z Prahy nevnímá. „V pohybu mě to neomezuje. Rána trošku bolí, ale to se nedá nic dělat. Se zlomeným nosem se normálně hraje.“
Cukrbliky a bublanina pro Děčín. Ovládl El Nordico a trenér zářil: Sladká výhra![]() |
206 centimetrů vysoký Pecháček je i s handicapem na hřišti tahounem, s průměry 14,2 bodu a 5,7 doskoku je druhý v klubových statistikách. A získal si i ústecké fanoušky.
„Ale v Děčíně jsem tahounem nebyl, můžu dát týmu víc,“ zkritizoval se po 10 bodech a třech doskocích. „Jsem ve věku, kdy chci být vítěz. A ne individuální, to je dobré v tenise, ne v basketbale.“
Už dříve světoběžník Pecháček poznal, že dobrá čísla z něj krále neudělají. „Prohrávat, ale být statisticky dobrý je k ničemu. Byl jsem druhým nejlepším střelcem druhé německé ligy, ale každému to bylo jedno, protože jsme se nedostali do play off,“ připomněl své působení za západní hranicí. Hrál i v Itálii, Polsku, Španělsku a Austrálii.
A teď třicetiletý mazák poznal z druhé strany také El Nordico, nejvyšponovanější zápas NBL. Loni za Děčín, letos za Ústí.
„Atmosféra je v Maroldovce jiná, specifická, ale porážka mě bolí a štve jako každá jiná. Děčín většinou uspěje, když vyhraje útočný doskok, což se jen potvrdilo. A rozhodly i naše zbytečné chyby v obraně na konci,“ shrnul vyprodanou bitvu na soupeřově bojišti.
Necítil touhu ukázat Válečníkům, že udělali chybu, když se ho po minulé sezoně zbavili. „To je minulost, víte co. Dát tady 30 bodů při prohře, radost by mi to neudělalo, já chtěl vyhrát jako celek. Jen mě mrzí, že jsem týmu nepomohl víc. Měl jsem rezervy v útoku a obraně, nesedělo mi to,“ zopakoval.
Bývalý reprezentant je rozmrzelý i ze vstupu Slunety do sezony, bilance 4-7 je za očekáváním.
„Nesmíme sklopit hlavy, že jsme prohráli v Děčíně, tady se velmi těžko vyhrává. Ale musíme se všichni kousnout,“ apeloval Pecháček na parťáky. „Máme v zápasech výborné úseky, jako třeba s Brnem nebo Pardubicemi. Ukázali jsme, že tým je dobrý a můžeme hrát hezký basketbal. A já bych byl rád, kdybychom se k tomu vrátili.“
Odhodí Ústí masku a bude zase ligovým postrachem?
Maskovaný je i písecký SýkoraS maskou má aktuální zkušenost i písecký rozehrávač Vojtěch Sýkora. Pro ligový portál NBL.basketball vyprávěl: „Čekal jsem, že to bude podstatně horší. Tím, že jsem nikdy nebyl žádný extra driblér, tak ani při driblinku mě to tolik neomezuje. Jasně, že občas člověk vidí špatně periferně, ale nic hrozného to není. Jen první zápas jsem měl trošku problémy s tím, že jak jsem na masku nebyl zvyklý, tak mě tlačila na obličej, ale co se týče omezení ve hře, tak to nebylo nic strašného. Měl jsem poprvé v kariéře zlomený nos, takže mi ho rovnali. Zatím nevím, jak dlouho ještě masku budu potřebovat, záleží na domluvě s fyzioterapeutem a trenérem.“ |





















