„Hrát dva dny po sobě proti soupeři na úrovni Nymburka je pro nás velice složité. To není alibi, ale prostý fakt,“ uvedl kouč Růžička na tiskovce po druhém mači. „Chci však být pozitivní. Na svoje družstvo jsem hrdý, přestože jsme prohráli vysokým rozdílem.“
Svitavského trenéra potěšilo především to, že mužstvo dokázalo zabránit ostudnému debaklu, k němuž duel v jednu chvíli směřoval.
„Ani za stavu minus třicet jsme se nevzdali, nechtěli jsme prohrát o čtyřicet nebo o padesát. Pro mě to znamená vítězství v tom, že jsem složil partu dvanácti kluků, kteří společně táhnou za jeden provaz,“ řekl Růžička.
Jaromír Bohačík (vpravo) z Nymburka útočí na koš Svitav kolem Garreta Kerra.
Garret Kerr (vlevo) ze Svitav se tlačí před Eugena Lawrence z Nymburka.
Podle druhého rozehrávače Turů, Američana Bryana Smithsona, Nymburk doma ukázal svoji třídu. Do vedení 2:0 na zápasy v sérii na čtyři vítězství se tak dostal bez větších zádrhelů.
„Naším cílem bylo vracet se do Svitav alespoň s jednou výhrou, nicméně se musíme zamyslet nad tím, jestli se dá zvítězit, pokud necháme Nymburku patnáct útočných doskoků a když se dopustíme šestnácti ztrát,“ přemítal Smithson. A vzápětí si i sám odpověděl: „Proti Nymburku tohle nejde, byly to ukazatele důležité pro výsledek zápasu. Teď ale nesmíme svěsit hlavy, jdeme dál.“
Jestliže se nepovedlo naplnit odvážnou ambici uspět minimálně jednou už v Nymburce, odsunul se tenhle plán na svitavskou Střelnici. Tam se hraje v pátek a v sobotu, vždy od 18 hodin. Svitavy si právě zde loni ve čtvrtfinále vyšláply na Pardubice, a byť je Nymburk ještě o poznání nebezpečnějším sokem, nejsou úplně bez šance.
„Myslím, že jsme položili základ k tomu, aby Nymburk přijel do Svitav maximálně připravený. Byla to dvě super utkání a moc bych si přál, abychom se tam ještě vrátili,“ podotkl trenér Růžička.
