Přechytračit protihráče se snažil i během kariéry, psychologickou hrou je zkoušel vyvést z míry. „Mluvil jsem s nimi. Někdy jsem je pochválil, jindy stačilo říct: Šetři síly, stejně ti nepřihraje, nevidí tě! Cílem bylo rozhodit, vstoupit do hlavy,“ popisuje třiačtyřicetiletý, stále ještě hráč prvoligového děčínského béčka, trenér mládeže Válečníků a koordinátor reprezentačních výběrů dívek od 15 do 18 let.
I v národním týmu učí Češky uplatňovat chytrost, kterou mohou kompenzovat nižší fyzickou vyspělost. „Holky nastupují proti hráčkám, které vypadají jako jejich starší sestry. Jsou to urostlé, vyzrálé ženy, až na výjimky v tom máme handicap, protože české děti dospívají později. My musíme být chytřejší, rychlejší a individuálně zdatnější,“ vysvětluje českobudějovický rodák v rozhovoru pro iDNES Premium.
V reprezentaci možná brzy povede i svou starší dceru Marianu, která se potatila; v 15 letech patří mezi talenty českého basketu.
Studoval jsem učitelství biologie a geografie pro střední školy, chtěl jsem učit, ale sportovní prostředí mě oslovilo víc.
