Když před rokem přebíral basketbalovou reprezentaci, izraelský kouč Ronen Ginzburg říkal: Základním cílem je postup na Eurobasket 2015 a teoreticky i vyšší mety. „Všichni se tenkrát trochu smáli,“ vzpomíná manažer národního týmu Michael Šob. Základ už je splněn.
Do postele se hráči i funkcionáři dostali kolem šesté ráno, tak dlouhá byla cesta z Maďarska. I bujará: národní tým slavil druhý postup na evropský šampionát za sebou, což je v dějinách samostatného českého basketbalu novinka.
„Samozřejmě to musíme brát i v kontextu toho, že už postupuje 24 zemí, a ne jako dřív 16,“ říká místopředseda basketbalové federace a bývalý skvělý hráč Jiří Zídek. „Ale určitě je to úspěch, skupinu jsme měli velice těžkou.“ Na řadě tak jsou vyšší cíle.
„Pokud budeme mít ideální dvanáctku hráčů, máme na to, zopakovat poslední mistrovství Evropy,“ věří Šob; před dvěma lety ve Slovinsku živili Češi do poslední chvíle naději na čtvrtfinále.
Tým má mladé tváře, mezi nimiž ční budoucí hráč Barcelony, obrovský talent Tomáš Satoranský (1991). Dále jsou tu Ondřej Balvín (1992), Vojtěch Hruban (1989), Patrik Auda (1989) – a navíc v záloze Jan Veselý (1990). Ten se letos ještě zkoušel prosadit v NBA, zámořskou misi však „skrečoval“ a zvolil restart ve Fenerbahce Istanbul. Vzdor návratu do Evropy ovšem v evropské kvalifikaci nereprezentoval.
„Každý rok se začíná od nuly. Záleží jen na hráčích, zda nominaci přijmou. Kluby jim v tom nesmějí bránit a troufnu si říct, že to ani nedělají,“ líčí Šob. Veselého 211 centimetrů, skokanské schopnosti a zkušenosti by dodaly další šmrnc.
Další možné trumfy? „Pokud se podaří naturalizovat jednoho Američana, na čemž budeme intenzivně pracovat,“ říká Zídek. „Pak je třeba, aby byli všichni zdraví, měli chuť. Kdyby nastupoval i Veselý, budeme mít svoji sílu.“ Ano, k průniku mezi elitní osmičku Evropy (či dál?) se musí sejít více věcí. To není omluvná fráze: český kádr je zkrátka užší, než jak je tomu u konkurence.
Evropský šampionát 2015 bude v něčem šancí poslední. „Možností dát dohromady unikátní mix starších a dravého mládí. Co si budeme povídat, Jirku Welsche s Lubošem Bartoněm čeká asi poslední reprezentační vrchol,“ zmiňuje Šob dlouholeté opory. Jejich pozici však má kdo převzít. „Nová generace dozrává,“ zmiňuje Zídek hlavně Satoranského a obra Balvína.
Muži si další účastí mezi evropskou elitou vylepšují reputaci, ženská reprezentace se chystá na mistrovství světa a jako jediný kolektiv země hrála už na třech olympiádách po sobě, Nymburk se bude pokoušet dobýt elitní Euroligu...
Nejsou to špatné basketbalové časy.
