Už od losu se zdá být jasné, jak si to Češi vysnili: zvládnout vyrovnané duely proti domácímu Rumunsku a Maďarsku a s postupem v kapse se rvát se zbylou trojicí favoritů. „Jo, takhle to zní dobře. To bych hned podepsal,“ rozesměje se trenér Ronen Ginzburg.
Izraelský šéf reprezentační lavičky však dobře ví, jak těžké to bude. V kádru chybějí euroligový šampion Veselý, obr pod košem Balvín i další potřební dlouháni. Na druhou stranu má Česko v kádru zástupce Washington Wizards Satoranského a oplývá touhou ukázat, že 7. místo na posledním EuroBasketu před dvěma lety nebylo náhodné.
„Poslední tři týdny jsme se všichni přestali bavit o těch, kteří nám chybí. Máme tyto hráče, všichni dřou na sto procent, jsou obětaví, oddaní,“ říká Ginzburg. „S nimi půjdeme do války a věřím, že s nimi budeme i vítězit.“
S jakými ambicemi tedy do Rumunska vyrážíte?
Jako pokaždé chceme postoupit ze skupiny. To je cíl, věřím v něj já i hráči. Ale zároveň by to letos byl velký úspěch; řada hráčů na EuroBasketu nikdy nebyla, v základní pětce takoví budou dva nebo tři. Nechci říkat, že bych za postup šťastnější než za 7. místo z roku 2015, ale určitě bych byl velmi spokojený.
Minule jste v osmifinále šokovali silné Chorvatsko...
... a pokud postoupíme letos, v jednom zápase se zase může stát cokoli. To víme všichni. Uvědomujeme si naše slabší stránky, hlavně hru pod košem, ale máme v týmu dobrý charakter. Hráče, kteří bojují za národní vlajku.
Přesto: nezní to až moc kurážně?
Z minulosti sami víte, že se nebojím dávat si velké cíle. Když jsem před čtyřmi lety říkal, že můžeme bojovat o olympiádu v Riu, všichni se na to dívali dost podezíravě - a nakonec se nám to málem povedlo. Teď jsem realista a říkám: prvním úkolem je postoupit do play-off. Pak se uvidí.
Tomáš Satoranský za Česko smečovat bude, Jan Veselý si naopak naordinoval přestávku.
Posílily ve vás optimismus výkony týmu v přípravě?
Když vyloučíme první dva zápasy bez Satoranského a ten poslední v Lotyšsku, kdy s námi také nebyl, jsem poměrně spokojený. Kromě jednoho duelu jsme dobře bránili, ukázali jsme charakter. Výsledky byly hodně těsné, mohli jsme vyhrát vícekrát. Měli jsme silné soupeře: Slovinsko, Gruzie, Turecko, Finsko, Lotyšsko... Těší mě, že jsme se zlepšovali zápas od zápasu; snad v tom budeme pokračovat i na šampionátu.
Jak podstatný pro vás bude právě Satoranský, jediný Čech hrající NBA a největší osobnost národního týmu?
Je pro nás moc důležitý. Mimo hřiště i na něm - ostatní se vedle něj cítí lépe, jistěji. Musíme být chytří a koncentrovat se na zápasy, které budeme mít šanci ovládnout. V takových by Tomáš měl být na hřišti 30 až 34 minut, i když já bych byl radši, kdyby tolik hrát nemusel. Samozřejmě to na takovém turnaji nepůjde ve všech pěti utkáních ve skupině.
Satoranský vynechal generálku, je zdráv? Nebojíte se tlaku na něj?
Je v pohodě a doufám, že dál bude (klepe na stůl). Soupeři po něm půjdou, budou agresivní, to je jasné. Proto potřebujeme, aby mu ostatní pomohli, také chtěli míč, také organizovali hru. V přípravě většinu z toho zvládali.
Mohou vás soupeři při řadě absencí vnímat jakou outsidery skupiny?
Proti Španělsku, Chorvatsku a Černé Hoře jimi budeme, to ale i ostatní. Byť jsme v basketbalu už všichni viděli různé věci, tihle tři jsou na jiné úrovni než další tři týmy. S Maďarskem a Rumunskem jsme na podobném levelu. Tam bude záležet na tom, jaký kdo zrovna bude mít den.
Česká nominaceRozehrávači: Tomáš SATORANSKÝ (Washington Wizards/NBA), Jiří WELSCH(Nymburk), Jakub ŠIŘINA (Opava). Křídla: Vojtěch HRUBAN, Martin KŘÍŽ (oba Nymburk), Tomáš KYZLINK (Bourg/Fr.), Jaromír BOHAČÍK (USK Praha), Lukáš PALYZA (Děčín). Pivoti: Patrik AUDA (Manresa/Šp.), Kamil ŠVRDLÍK (Pardubice), Martin PETERKA (Nymburk), Šimon PURŠL (Zaragoza/Šp.). |
Bude úvodní souboj s domácími Rumuny v bouřlivé atmosféře rovnou klíčový?
Pokud se hráči oprostí od toho, co se bude dít na tribunách, jsem přesvědčený, že to zvládneme. Potřebujeme vyhrát, ale to nemusí stačit. Na turnaji takového typu je důležitý každý zápas: můžete porazit Španělsko, ale prohrát s Maďarskem - a pak vám tak cenný triumf nemusí být nic platný. Člověk musí jít den po dni. Pokud vyhrajete, musíte zapomenout. Pokud prohrajete, taky.
Co dělat s tím, že české nominaci scházejí opravdoví čahouni?
Není žádným tajemstvím, že s tím máme problém. Zatím platilo, že Martin Peterka, Kamil Švrdlík, Patrik Auda nebo Martin Kříž odváděli dobrou práci, ale pořád hrají na pozicích, na které nejsou zvyklí. Musíme tím pádem dělat některé věci jinak. Víme o tom my, vědí o tom soupeři. Ale věřím, že budeme vyvíjet tolik tlaku, že míč do našeho podkošového prostoru tolik nepustíme.
Mottem národního týmu je: Rvi se jako lev. Cítíte to stále?
Ano! Pokud si vezmu zmíněných sedm zápasů z přípravy, rveme se, bojujeme jsme agresivní. A doufám, že si to udržíme: pokud chcete uspět, musíte přidat něco víc než jen samotný basketbal. Pokud ne, je to tuze těžké.
