Jen kousek opodál tu po cestě, která patří k hlavním tepnám Bělehradu, sviští jedno auto za druhým. Od pláště multifunkční haly Kombank Arena se pak odráží slunce, které v sobotu Balkán pořádně rozžhavilo; odpoledne bylo jistě hodně přes třicet stupňů.
A uvnitř od 19.00 na nablýskanou palubovku, o kterou se před začátkem tréninků pečlivě postaraly uklízečky, poprvé naběhli i basketbalisté Česka. Jen pár desítek hodin je dělí od životní šance. Okolo budovy sice na zemi občas chybí pár dlaždic a fasáda je na pár místech už oprýskanější, uvnitř však Kombank Arena splňuje nejvyšší parametry.
Tak trochu o něco větší pražská O2 arena, chtělo by se říci. A v jejích útrobách je vše připraveno, byť basketbalový boj o Rio oficiálně startuje až v pondělí; Češi do něj zasáhnou v úterý soubojem s Lotyšskem a o den později dokončí základní skupinu proti Japonsku (oba zápasy startují ve 21.00). Případné semifinále se hraje v pátek a finále v sobotu, druhou skupinu tvoří domácí Srbové, Portoriko a Angola.
Na olympiádu postoupí pouze ten nejlepší ze všech.
A celé má to být show podobně horká jako tahle bělehradská sobota.
Česko na propagačním plakátu reprezentuje Jan Veselý (číslo 24), jehož milují i místní.
Čeká se, že Srbsko bude pro své reprezentanty dýchat. V den, kdy do místa dění přicestovali Češi a absolvovali zde první přípravu, se plátna bělehradských kaváren zaměřovala hlavně na senzační pád Novaka Djokoviče ve Wimbledonu. Tenisová ikona selhala, ty basketbalové podle veřejného mínění „nesmí“. Nic jiného než postup do Ria se nečeká.
Už při příjezdu do Srbska je v Novém Sadu na billboardu k vidění obří portrét pivota Miroslava Raduljici, kterak rozpažuje své mohutné a mocně potetované ruce. Na plášti Kombank Areny se tyčí znovu on, hned vedle stojí basketbalový bohém a génius Miloš Teodosič.
Ten nechybí ani mezi šesticí superhvězd, které na oficiálním propagačním plakátu reprezentují každého z účastníků. Za Česko je volba očekávatelná: Jan Veselý má za sebou mimořádnou sezonu a navíc by týmu mohl zajistit i podporu od srbských fans, neboť jej zbožňují za angažmá v bělehradském Partizanu a samozřejmě i za to, že zemi uznává jako svůj druhý domov.
Pochopitelně jen do chvíle, než by došlo na souboj s domácími...
Češi bydlí nedaleko od arény, na stejném břehu řeky Sávy, jež se poblíž mísí s Dunajem. Z jejich hotelu Crowne Plaza Belgrade je to sem týmovým autobusem kousek, pěšky by šlo o necelých dvacet minut procházky. A basketbalisté věří, že už od úterý bude jejich krátké zpáteční cesty ještě urychlovat euforie z vítězství.
Žhavý turnaj ve žhavém městě? Vypadá to tak.
