Lídr Walton, i když je zraněný, chodí na lavičku s vámi o berlích. O čem to svědčí?
Chtěl by hrát. Cizinci se nám povedli lidsky výborně. Že musíme kádrem rotovat kvůli našemu zdravotnímu stavu, je druhá věc. Bohužel občas takové sezony jsou. Budeme hrát samozřejmě i za A. J. Waltona. Naštěstí se už vrátil Davidson, ale ruka není ještě na sto procent v pořádku, protože byla šest týdnů v sádře. Svaly na ruce, především zápěstí, jsou zatuhlé.
V únoru přišel Edwards, který působil letos i v Ústí. A s průměrem 19,4 bodu září.
My ho měli nakoukaného už z loňské sezony, kdy hrál v Dánsku. Věděli jsme o něm. Ústí po něm sáhlo, my na tom nejsme finančně tak, abychom mohli lovit hráče s vyšší peněžní hodnotou. Nakonec skončil u nás a my jsme za to rádi, protože to je velmi dobrý hráč.
A taky pozitivní?
Prostě chce hrát basket. A to je kolikrát to, co mi u některých hráčů chybí. On mi zvedá náladu, protože do haly chodí i v neobvyklých časech. Třeba v devět večer, kdy je v ní konečně volno, si jde střílet. A to se u hráčů už moc dnes nevidí. Doufám, že nám pomůže ještě víc než doteď, a my pomůžeme jemu, aby udělal větší krok ve své kariéře.
Obviněný Jansta končí v čele České unie sportu i basketbalové federace |
Během sezony se vrátil také pivot Šturanovič, jak pomáhá?
Jsme rádi, že Max přišel, pro něj platí to samé co pro Edwardse. Vrátil se, protože mu basket chyběl. Upřímně, udělali jsme chybu, že jsme si ho nenechali rovnou od srpna.
Ogundiran ukazuje, že se vypracoval v oporu. Jak jste s ním spokojený?
On má sezonu zatím hodně na houpačce. Je na sinusoidě, jednou nahoře, jednou dole. Kolikrát chce až tak moc, že se některými provokatéry nechá vytočit. Jako v Opavě, kde jsme měli velmi dobře rozehraný zápas a neudržel nervy na uzdě. Dostal po úmyslném faulu technickou chybu a posledních osm minut strávil v šatně. My s ním chceme pracovat. Jak se říká, lepší krotit tygra, než budit emoce. Protože to nám kolikrát v této sezoně chybělo.
S blížícím se vrcholem sezony se to ale zlepšilo, že?
Pokud bych měl někoho vyzdvihnout, kdo na to velmi pozitivně reagoval, je to Slowiak. Jeho příspěvek je zápas od zápasu vyšší. Poměr jeho věku, výkonnosti a toho, co je na něj v tuto chvíli naloženo, zvládá velmi slušně. A já za sebe si můžu jen přát, aby všichni byli co nejvíc zdraví.
Děčín - Ústí nad Labem, utkání NBL, skupina A1. Děčínský kouč Tomáš Grepl v extázi.
Díru po zranění Waltona zacelil další navrátilec Feštr. Jaká je jeho úloha?
Je to rutinér, který to v Děčíně velmi dobře zná. Jeho odchod před pár lety byl takový, že se nechtěl moc přizpůsobovat herním trendům. On si chce kolikrát hrát to svoje. Prošel si pak Olomouckem, kde plnil funkci kapitána a hrál velmi dobře i vzhledem k tomu, že nastupoval pořád s cizinci. Vyzkoušel si to v Jindřichově Hradci. Pro nás šlo o jednoznačnou volbu, když se A. J. zranil. Snažili jsme se ho přesvědčit, i když na tom nejsme bůhvíjak, abychom mu mohli nabídnout modré z nebe. Pozici přijal, přišel s neskutečnou pokorou, což tým, já i vedení klubu oceňujeme. Slovy se to ani nedá popsat. A já věřím, že pořád mu něco v nádrži zbylo a je schopný nám opravdu pomoct.
V sobotu hostíte Nymburk, který září v Lize mistrů. Hraje se letos zase jen o druhé místo?
Podle toho, jak sezona probíhá, s největší pravděpodobností ano. I když v basketu nikdy nevíte. Na druhou stranu je výborné, jak se Nymburk prezentuje v Lize mistrů. Pro nás by mělo být gró naší práce se z toho učit, protože oni svým stylem dokážou přehrávat i velmi dobré týmy v Lize mistrů. Jestli se basket takhle bude hrát, musíme se co nejvíc přizpůsobit a chytat ten směr.
Feštr se bál konce. „Seděl jsem na gauči a čekal“Po vyhazovu z Jindřichova Hradce přepadly basketbalového rozehrávače Lukáše Feštra myšlenky na konec ligové kariéry. „Seděl jsem doma na gauči a čekal na nějakou šanci. A ta přišla,“ je vděčný třicetiletý bojovník. Z gauče ho zvedla nabídka Děčína, kam se vrátil po pěti letech jako záskok za zraněného lídra A. J. Waltona. „Zavolal jsem si s Lukášem Houserem (generálním manažerem) a s trenérem Greplem. A nebylo co řešit. Určitě by mě nenapadlo, že bych se ještě někdy vrátil do Děčína, ale jsem rád za druhou šanci a budu dělat všechno pro to, abych tady zůstal co nejdéle,“ slibuje hráč s 496 ligovými starty. Zatím nejcennější zářez od svého comebacku do Děčína si připsal proti ústeckému rivalovi, kterého Válečníci skolili 94:74. „Potřebovali jsme vyhrát a v derby máte vždy dvojitou motivaci. My už jedeme v play off módu, jsme na šestém místě, s čímž nejsme rozhodně spokojení.“ Válečníci musí sledovat i dění pod sebou, zásadní je udržet místo v elitní ligové šestce a přímý postup do play off. „Předkolo je strašák, tlačí se na nás Olomoucko. Na druhou stranu jsme ambiciózní tým, který chce hrát co nejlíp a sbírat co nejvíc vítězství,“ má s Válečníky vysoké cíle.  Lukáš Feštr nastupuje k zápasu. V Děčíně hrál v letech 2017–2020 a jednou s ním slavil stříbro, při návratu cítil nostalgii. A také lítost kvůli okolnostem, jež ho přivedly zpátky na sever. „Mrzí mě, že jsem tady místo zraněného A. J. Waltona. Ale to je basketbalový život, někdy jste nahoře, někdy dole. Já to schytal takhle a jsem za šanci vděčný.“ Nikdo od Feštra nečeká, že předloňského nejužitečnějšího hráče NBL nahradí po všech stránkách. „Jsem dost chytrý na to, abych pochopil, že A. J. je jiný typ hráče než já. S trenérem Greplem jsme si řekli, co ode mě očekává, já žádná očekávání neměl. Jen taková, že chci Děčínu odevzdat maximum.“ A tím si říct o další angažmá. Prodloužit si kariéru, která vypadala už skoro ztracená. „V Jindřichově Hradci si to úplně nesedlo, už je to za mnou. Každá zkušenost je dobrá, i když je špatná. V Děčíně si to užívám každým dnem!“ Neřeší, jestli je reálné si vybojovat smlouvu u Válečníků pro další sezonu, když už bude fit tahoun Walton. „Šance je vždy na cokoli. Chci podávat co nejlepší výkony, a kdyby to nevyšlo tady, snad to vyjde jinde. Cítím teď novou energii, nový náboj,“ srší optimismem 185 cm vysoký rozehrávač, jehož táta hrál taky ligu, ale se svými dvěma metry coby pivot typu tank. Feštr si pochvaluje partu, která mu může pomoct ke vzestupu. „Vždycky tady byla dobrá. Lidi v Děčíně basketem žijí, ženou vás dopředu. Je to top organizace, všechno funguje, všichni nám dávají maximální servis, abychom se mohli soustředit jen na basketbal,“ povídá uctivě. „Tady se nehledí na individuální výkony, ale motivací je, aby tým fungoval a šlapal. Snažíme se každý posouvat toho druhého, protože to je ku prospěchu celku.“ A taky ku prospěchu diváků, kteří jsou hnacím motorem Válečníků. „Přijde plná hala, nechceme zklamat lidi ani sami sebe.“ Ondřej Bičiště, Petr Bílek |
